5x2

Tím, že děj začíná v okamžiku, kdy je všechno skončeno a podepsáno, umocňuje to atmosféru zklamání (znásilnění ex-manželem těsně po rozvodu a jeho následující otázka „Nechceš to ještě zkusit?“ mně nadlouho uvíznou v paměti!) A postupné propracovávání se k tomu prvotnímu závanu porozumění, přes všechnu bezohlednost, chvastounství, lhostejnost. Škoda, že údernost mají hlavně úvodní dvě epizody. Nezbývá mi, než Marion ( Valeria Bruni-Tedeschi podává naprosto věrohodný výkon) popřát ať se jí po rozvodu daří lépe než v manželství :-). (06.07.2005)

Příběh jednoho končícího manželství s pěti zpětnými, zřejmě klíčovými zastávkami jejich soužití. Jeden nejmenovaný uživatel by mně na to řekl, takový už je holt život, což je bezesporu pravda, ale bylo nám to naservírované docela zajímavou formou. Pár otázek mi sice zůstalo nezodpovězeno, ale možná to byl úmysl, abych mohla zapojit i svou fantazii. Ozon umí rozhodně vzbudit zvědavost na další jeho snímky: (30.08.2014)

Velké zklamání. Pro mě naprosto nevěrohodná psychologie postav, načrtnutá jen tak naoko. Vyprávění pozpátku to ani náhodou nezachrání. Ale hlavně,co mi ukrutně vadilo bylo,jak byl ten film technicky odfláklý. Ještě se mi nestalo,abych během filmu viděl aspoň pětkrát zvukový mikrofon, který tam neměl co dělat. Když se to stane jednou,člověk se nad ten drobný prohřešek povznese,ale mnohasekundové záběry na dvojici postav a vykukující mikrofon, to už je fakt vopruz. Hanba! (31.05.2005)

Zajímavý experiment. Každá z těch pěti epizod začala vcelku standartní situací, ale po chvíli se ubrala nějakým nečekaným směrem. Vyprávění od konce kupodivu nepůsobilo příliš rušivě a film mi utekl jako voda. Obsazení není tak hvězdné jako v předchozích Ozonových filmech, ale je stejně kvalitní (obzvlášť Valeria Bruni-Tedeschi). Pokud by mi autor umožnil pochopit motivace k jednání svých postav, bylo by to za pět. (05.03.2005)

Zajímavý film, který se odvijí opačně. Tedy od konce k začátku. Chvíli trvalo, než jsem se zorientovala, brala jsem to napřed jako vzpomínky, ale potom jsem pochopila, že se jedná o režisérův záměr. Líbilo se mi to, to zpracování. Méně už příběh, který je celkem běžný a nijak mě nešokoval, ale ani nepřekvapil. Ráda jsem se ovšem znovu, po dlouhé době, podívala na "nový" francouzský film a konstatuji, že byl dobrý. Je prostě náš- evropský. Američané by do toho určitě zamíchali prachy, advokáty a jiné zbytečnosti a stupidity. (10.06.2008)