Tvorca

Definícia povrchnosti. To už je znesiteľnejšia plytkosť, k tej sa dá byť zhovievavý. Keď sa ale niekto dobre neumláti, aby niečo povedal, pritom sa však akosi nenaučil rozprávať, to vytáča. A riadne! Veru tak, pán Gareth, s touto výbavou bežte radšej do Jurského parku (sveta, vesmíru ... čohokoľvek). V objatí dnes už len bezduchej atrakcie to pre vás snáď bude tak akurát. Len od dobrodružného filmu s podtextom, či dupľom od hoci len jemne a "popovo" filozofujúceho sci-fi, sa odteraz prosím držte čo najďalej. Ste v tom otravný, priam neznesiteľný. (A Chris Weitz sa s vami ešte rozpráva? Nemajte mu za zlé, ak už nie. Vidieť takýto výsledok z natoľko sľubného námetu, to by rozzúrilo úplne každého.) (05.03.2024)

Ta falešná textura filmového pásu s výrazným zrnem mě hned od začátku objala, pohladila, konejšila a já jsem si připadal po všech těch úskalích krutého světa šedesátifrejmového digitálního obrazu jak zpátky u maminky v láskyplném objetí prapůvodní lásky. Navíc Edwardsovy vizuálně inscenační schopnosti míří i dále než jen za volbu správného filtru, nýbrž například jím natočené noční scény skutečně působí jako noc, aniž bych měl pocit, že nad všema visí svítící balón a metr a čtvrt od kamerového rámu stojí bílá halogenka. Ačkoli v různých dílčích detailech fikčního světa jsem narážel na povědomé marveloviny (výzbroj a výstroj tajné infiltrační vojenské jednotky efektně bliká a svítí na všechny strany; v chudých vesnických chýších se svítí petrolejkama, ale je tam plazmová televize), byl jsem ve své velkorysosti rozhodnutý tomu napařit prostě pět hvězd, jen pokud se to nezvrhne v opravdu výjimečně pitomou scénáristickou zhůvěřilost. Dokážete si teď asi představit, co se dělo dál. Nebo spíš nedokážete. Edwards prokazuje, že je neschopný pracovat s postavami a vedením příběhu na té nejelementárnější úrovni. Tady je opravdu co věta, to perla. Úplně bizarní posuny v příběhu patrně má na svědomí nějaké radikální sestříhání, které z filmu vytvořilo kolekci rádobyhlubokých one-linerů, které psal někdo ze základní školy ("We both can't go to Heaven. You are a bad person and I am not a human.") se sci-fi money-shoty a neustálými vizuálními referencemi na jiné filmy (Aliens, Platoon, Akira). Edwardsova záliba prezentovat svůj svět skrze anonymní bystandery vytváří sice bezvýhradné ikonické výjevy, ale časem je začne nadužívat natolik, že tím odhalí celou tu dvourozměrnou dvouplánovou metodu (prostí lidé vpředu, sci-fi destrukce vzadu). Choreograficky a fotogenicky ten film naštěstí funguje, nicméně v kombinaci s tím sebevzývajícím idiotským příběhem vyznívá ve své vizuální kompetentnosti paradoxně ještě nadutěji. (27.12.2023)

Audiovizuální žranice... Nádherné prostředí méně rozvinuté Asie, kterou svými nemilosrdnými raketami ničí imperialistická (americká) pakáž. Do toho burácivý Zimmer a třeba Radiohead. ...bohužel s hloupým, nesympatickým hrdinou, který neví co chce a zradí všechny, kteří s ním přišli do kontaktu. Washington se sem krutě nehodí a i ta holčička tady hraje lépe než on, ale to je ten nejmenší problém. Vyprávěcí kostra je fajn, i když jsem čekal zajímavější pointu, ale větší problém je když si některé věci protiřečí, nedodržují se daná pravidla představeného světa, který sám o sobě funguje dost zvláště. Buď se hodně přetáčelo, nebo stříhalo, ale často je to jako hlazení proti srsti. Ten dobrý film tam někde zakopaný je ale Edwards to někde těžce nezvládl a já se nedokážu dobrat toho jestli už na papíře nebo až ve střižně. (30.09.2023)

Krásně vypadající vývar ze dvou stěžejních sci-fi Jamese Camerona (T2 a Avatara). Po stránce designu, výpravy a triků prvotřídní práce, která na "směšných" 80 mega opravdu nevypadá. V tomhle je Stvořitel vítaným protipólem netflixovských tuctovek, které i při 200miliardových rozpočtech budí dojem trochu lepších televizáků. Se zbytkem je to ale už slabší. Příběh filmu stojí na osvědčených základech dobře známých z jiných velkých scifáren - lidstvo ve válce se stroji, AI lidštější než lidé, hrdina zrazující svůj lid, sbližovací trip dvou rozdílných povah apod. Žádné ze silných témat či načrtnutých motivů však film divákovi nedokáže prodat naplno. Filosoficky je to povrchní a okoukané a okázalé dolování emocí příliš nefunguje kvůli značné vyprávěcí zkratkovitosti. Vztah Washingtona s robotickou holčičkou není dojemný, protože by byl dobře vymyšlený a odprezentovaný (jako v T2, Loganovi nebo seriálovém The Last of Us), ale v podstatě jen kvůli hereččině roztomilosti a bezelstnosti její role. A to je málo... Edwards toho ve dvou hodinách chce říct hodně, místo novodobé žánrové klasiky ale stvořil jen prvoplánovou naháněčku s několika výraznými logickými dírami (bomba na zádech) a zásadními nejasnostmi (nedostatečně vykreslený svět, podivný ne/konec). Škoda, určitě se z toho dalo vytěžit víc. 65 % (30.09.2023)

Mix Oblivion, Blade Runnera, Elysia a Independence Day, s meditativní asijskou výpravou a naprosto nezajímavým scénářem a postavami. Je to ohromná škoda. The Creator chce po divákovi velké emoce, ale není schopen mu nabídnout adekvátní materiál k tomu aby se uskutečnily. A přitom technická stránka je na špičkové úrovni a samotná dějová premisa - střet A.I. a lidí je tak aktuální a zajímavá. Nevyužitý potenciál a Clair de Lune to určitě nezachrání (26.11.2023)