Réžia:
James MangoldKamera:
Phedon PapamichaelHudba:
T Bone BurnettHrajú:
Joaquin Phoenix, Reese Witherspoon, Ginnifer Goodwin, Robert Patrick, Dallas Roberts, Dan John Miller, Larry Bagby, Shelby Lynne, Tyler Hilton, Waylon Payne (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
V roku 1955 vkráčal drsný, vyziabnutý gitarista, ktorý si hovoril J. R. Cash (Joaquin Phoenix) do vtedy ešte neznámych Sun Studios v Memphise. Tento okamih mal neskôr nezmazateľný vplyv na vývoj americkej kultúry. Za pomoci úderných akordov a hlasu, ktorý bol hlboký a temný ako noc, privádzal Cash s obrovskou intenzitou na svet piesne o zármutku a bolesti, ktoré boli odvážne, plné skutočného života a líšili sa od všetkého, čo malo dovtedy publikum možnosť počuť. V ten deň odštartovala úvodná etapa dlhej kariéry Johnnyho Casha. Okrem toho, že prišiel s priekopníckym a originálnym zvukom, ktorý sa neskôr mal stať inšpiráciou pre rockové, country, punkové, folkové i rapové hviezdy, vydal sa tiež na cestu dramatickej osobnej premeny. Počas najdramatickejšej etapy svojho života – v priebehu ktorej stál tvárou v tvár svojim démonom, bojoval o lásku, ktorá mu pomohla odraziť sa odo dna a naučil sa balansovať na tenkej hrane medzi skazou a spásou – zmenil sa zo sebadeštruktívnej popovej hviezdy na kultového „Muža v čiernom“... (TV JOJ)
(viac)Videá (2)
Recenzie (837)
James Mangold v mých očích prozatím nenatočil žádný mnou obdivovaný snímek a i u oscarového WtL zůstal tak nějak na půli cesty. Dějově se velmi hlásí k nedávnému Rayovi, i když díky menšímu časovému záběru (než detailně biografický Ray) drží mnohem lépe pohromadě. Uznávaný, pohublý Johnny Cash se stal legendou, hudební nebe mu zobalo z dlaně, mně jako divákovi ale chybí větší množství zapamatovatelných scén, výraznější scénář, stejně jako mírně svižnější tempo – snímek se tak pro mě stal pouze poskládanou životní rekonstrukcí tu a tam otravného umělce bez nějakého výrazného tvůrčího vkladu. A uměřené, prakticky identické životopisy v poslední době ne a ne nějak zázračně oslnit!! Jak už to tak bývá, nedostatky úspěšně překrývají zejména herci, zatímco o skvostném Joaquinu Phoenixovi už bylo napsáno leccos, tak i Reese Witherspoon obstála znamenitě. Navíc na mnohem menším prostoru než její herecký kolega. Možná znovu diblíkující, ale velmi civilní. Tady s akademiky souhlasím, je skvělá, s hnědým přelivem navíc ještě roztomilejší než dřív. WtL je bezesporu kvalitní záležitost a adekvátní chválu si na těchto stránkách zcela jistě zaslouží – je dramatem, který rozhodně není průměrný, ale na 4* u mě (prostě neholduji životopisným snímkům) nedosáhl. A na naskakující husí kůži to vážně ani zdaleka nebylo. ()
Dějově velmi podobné Rayovi. Stejně přímočarý a v podstatě velmi jednoduchý děj, opírající se především o silné herecké osobnosti. Narozdíl od Hackforda má však Mangold mnohem větší cit pro vykreslení komorních scén a především je Walk The Line jakožto celek mnohem upřímnější a poctivější, než politicky přespříliš korektní Ray. Phoenix a Witherspoon předvádějí do puntíku maximum a jejich výkony se řadí k tomu nejlepšímu, co bylo možné v uplynulém roce vidět. Oscar pro Reese je naprosto zasloužený. Bohužel má však poměrně solidní životopis Johnyho Cashe i svá negativa. Těmi jsou jednak příliš jednoduchý scénář, na můj vkus trochu moc klišé a typicky vyumělkovaných a na oko lahodících scén, které jsou však při troše pozorosti průhledné jak sklo. Solidní a především poctivé řemeslo a ve finále přece jen o něco lepší nežli čistě průměrný, poněkud délkově nevyhovující a lehce unavující Ray. ()
Jedinecny snimek, J.Phoenix je uz leta v mem hledacku mladych hollywoodskych nadeji a kazdym svym dalsim snimkem dokazuje svoje nadprumerne herecke vlohy. Ve vybornych Buffallo Soldiers exceluje, zde uz ale proste zari. Ano, mozna je me nadseni zpusobeno obdivem k nesmrtelnemu Johhnymu a jeho tak neodolatelne nakraplemu zlatemu hlasu, ale Joaquin i Reese prodavaji opravdu vytecne vykony jak herecke, tak hlavne pevecke. Jedinecny snimek o jednom jedinecnem lidskem zivote. ()
Na poměrně úzkém fragmentu sledujeme počátek kariéry Johnnyho Cashe a okolnosti, které jeho lidskou i hudební osobnost formovaly - smrt bratra, nesnášenlivý otec, krach manželství, setkání se svou životní láskou. Roky jeho největší slávy měly teprve přijít. Trochu méně psychologie a více hudby a byla bych maximálně spokojená. V případě brilantní Reese Whiterpoon jsem byla. ()
Film je to rozhodně povedený, ale dle mého trošku nadhodnocený. Přitom příběh to má jako dělaný na celovečerní film, jelikož život Johnnyho Cashe rozhodně nebyl jednoduchý, když musel projít hned několika těžkými životními zkouškami. James Mangold pojal film vcelku komorně, o to víc však životopisně a řekl bych, že se mu podařilo celkem věrně zachytit kariéru slavného hudebníka. Hlavní dvojici prý vybrali přímo J.R. s June, což je samozřejmě nejlepší casting. Překvapilo mě, jak se naučili Phoenix s Witherspoon zpívat či prostě jak to zvládli a celkem mě to bavilo. Abych to shrnul, jedná se každopádně o povedený životopisný film dobře reflektující Cashovu kariéru, ovšem na můj vkus tomu přeci jen něco chybělo a možná by to chtělo malinko zkrátit (ale možná ve mě tento dojem vyvolala pouze extended verze)...74% ()
Galéria (64)
Zaujímavosti (40)
- Reese Witherspoon (June Carter) si shodou okolností zahrála jiného člena Carterovy rodiny již dříve - na školním představení ve čtvrtém ročníku, kde ztvárnila Maybelle Carter, matku June. (zajda404)
- Názov filmu Walk the Line v slangovej angličtine znamená: 1. Udržiavať krehkú rovnováhu medzi jedným a druhým extrémom, t. j. medzi dobrom a zlom, zdravým rozumom a šialenstvom, slušnosťou a dekadenciou atď. 2. Správať sa; dodržiavať zákon a/alebo morálne normy; kráčať po priamej ceste slušnosti dodržiavaním pravidiel; "kráčať po priamej a úzkej ceste". (YoZo8)
- Reese Witherspoon původně roli June Carter, která se nakonec stala velkým zlomem v její kariéře, hrát nechtěla. (zajda404)
Reklama