Roadgames

Austrálské filmy s horrorovými a mysteriózními zápletkami z této éry mě baví, obvykle dýchají velmi osobitou atmosférou se závanem menší nebo větší exotiky a vydávají se v ději často nepředvídatelnou cestou. Tak tomu bylo i u Her na cestě, u nichž jsem však po celou dobu prožíval až kolísavě rozporuplné dojmy. Chvílemi mi byl Stacy Keach jako hlavní protagonista nesympaticky protivný, otravoval mě svým drzým chováním a popravdě jsem mu moc nerozuměl, jindy mě však hodně bavil, třeba svým povídáním k sebe samému nebo pejskovi na cestách, na nějakou chvíli si mě získal, až jsem mu v poslední třetině plně fandil... měl jsem to tak ovšem s celým filmem, který střídal různé žánry, občas hrál na vážnou notu, jindy jakobych sledoval komedii. Vlastně bych mohl tu neustálou rozporuplnost brát i jako klad, jenže to bych nesměl mít úplně nejrozporuplnější pocit ze závěru. Přičemž jakoby tenhle film nabízel hned dva konce a zatímco ten první (poetický) mi svou lehce ujetou náladou sedl, ten druhý (horrorový) včetně ryze brakové pointy s lekačkou na závěr jsem už vnímal jako totálně mimo a zbytečně překombinovaný. Byly to zajímavé HRY, občas tak trochu i s divákem, ale prozatím z mé strany jen za silné 3*: [70%] (21.08.2022)

Skvělý Stacy Keach a neméně výborný Jamie Lee Curtis ve filmu, kde jde hlavně o cestu a o jedno auto, které řidič náklaďáku pořád potkává. Gradující napětí není tak skvělé jako v případě takového "Duelu", ale o to je tenhle snímek akčnější a hlavně má skvělé hlášky, které stojí na hlavní postavě a jeho společnici. Austrálie mě dostává. (07.11.2015)

Vodič nákladiaku, ktorý počúva vážnu hudbu, číta magazín o Hitchovi a vedie vtipné monológy so svojím dingom, je svedkom podozrivej situácie. Domnienka sa pod vplyvom správ z rádia mení v správnu intuíciu. Spolu s ním je na cestách aj sériový vrah – škrtič žien. Dlho to vyzerá ako austrálska odpoveď na Duel (1971), napokon sa z toho vykľuje zábavná a vedomá, diaľničná parafráza Okna do dvora (1954) a hitchcockovský thriller z austrálskych ciest. (09.03.2021)

„Cestné hry” sa výsostne uskutočnia iba na austrálskych cestách, a to konkrétne medzi týmito dvomi mužmi : Prvý, ako sa tradične povie, dobrák od kosti, ktorý by aj tú svoju poslednú košeľu dal, je Patrick Quid, šofér nákladiaku, ktorého spolucestujúcim je práve Boswell, psovitá šelma Dingo, čo je trochu, povedzme neobyčajné. Druhý, ako sa zvyčajne hovorí, je sériový vrah (stopárok), to jest neznámy chlapík s tmavo-zelenou dodávkou, ktorý bude Paťovi neustále visieť za zadkom, alebo postupne sa snáď »miska váh« konečne obráti na opačnú stranu ? Počas toho jednak zastaví istej, hysterickej a hrdzavej žene Madeleine Day, vďaka čomu môže nadviazať na verbálnu komunikáciu, a tak mu aspoň rýchlejšie ubehne voľný čas, ktorého má v podstate, neúrekom. Niežeby sa vyslovene len nudil, totiž, často stretáva rôznych bláznov, ktorí doslova hazardujú so životmi na komunikáciach, viď starší pán s dreveným člnom "Lady Luck II" , uchopeným na prívese, bohužiaľ zrovna jemu šťastie priať extra nebude. A do tretice vari už všetko dobré, keďže kočku v bielom klobúku, už dva krát míňal, a ani raz pritom nezastavil, a tak teraz má unikátnu príležitosť, aby mu spríjemňovala spoločnosť, no namiesto toho, sa zoznamuje s potenciálnou hrozbou. Odteraz to začína byť čoraz viac zaujímavejšie, čo si isto uvedomuje i Pamela, "hitch" ("cestovateľka autostopom"). Sherlock a Watson sa síce (ne)dajú len tak ľahko zastrašiť, ale ak už pôjde konečne do tuhého, tak nebude Holmesovi do smiechu... / Legendárny thriller od protinožcov, ktorý je mixom Duelu a Stopára, ale zároveň aj prirovnávaný k Hitchovmu Oknu do dvora, a tak sa dá celkom podotknúť, že napätie mu just vôbec nechýba. Ústredná dvojka je vskutku veľmi podarená, najmä Stacy Keach, si väčšinou stále čosi šomre popod nos. Jamie Lee Curtis nemá toľko hereckého priestoru, ako v desivom a kultovom horore - Halloween, no i napriek tomu nebola iba do počtu ! Film má taktiež i kvalitnú montáž a imidž, bez čoho by sa sotva obísť mohol. Trochu som na záver váhal s konečným hodnotením. Ako vidieť, ostalo na troch "dobrých" hviezdičkách, čo nie je ani veľa ani málo, taký, zlatý stred. (20.11.2020)

Bezúpochyby nejlepší australské béčko, které jsem v rámci bloku těchto filmů viděl... Výborné vtipy jakým je například diegetická a přesto účelná hudba z harmoniky hlavní postavy, která jakoby stála nad filmem vědoma si své úlohy v rámci filmu, z nadhledu komentující dění kolem sebe. Zábavné vtipy, zábavné scény, zábavně vystihnuté halucinace ze spánkového deficitu (které sám znám). Takhle to vypadá, když inteligentní tvůrce točí béčko a je si toho plně vědom.. (10.07.2010)