Volavka

Black Bird má téměř nulovou akci, ale zato stoprocentní atmosféru, ze které mrazí - a ta dělá spolu s hereckými výkony ze seriálu dusný a nepříjemný zážitek, u kterého má divák pocit, že se stále něco děje, i když zpětně se toho ve skutečnosti moc nestane. Jde o tvrdou slow-burn konverzačku mezi precizním a vyspělým Taronem Egertonem a fanaticky přesvědčivým Paul Walter Hauserem, kterého registruju už ze seriálu Kingdom nebo Richard Jewell - tenhle chlap je prostě předurčen k divným rolím, je ve svém charakteru neskutečně nechutný a uvěřitelný, a to vše dělá celý zážitek ještě intenzivnější. Konečný výsledek je pak šikovně ukončená true-based série, která je v určitých místech sice trochu roztahována, ale vygradované emotivní finále to poměrně dobře zachraňuje a nechá v divákovi celkově dobrý a zároveň znechucený pocit. Za mě taková zlatá čtyřhvězda, která potěší, ale zároveň mám tak trochu tušení, že k plné palbě zde něco chybělo a že jsem z celého seriálu možná až moc "překonverzovaný". (09.08.2022)

Překvapivě povedený casting. Ne že by Edgerton nebyl dobrý herec, ale měl jsem ho spojeného především s odlehčenějšími rolemi, ale tady ukázal, že zvládne levou zadní i vážnější party a jestli bude i nadále trávit čas v posilovně, začne za chvíli onkurovat Velkému Jasonovi. Hauser na druhé straně už v Jewellovi ukázal, že hrát umí, ale i tak mě jeho výkon překvapil a dostal. Divák si sice nejdřív musí zvykat na jeho mluvený projev, ale ve finále je to jedna z věcí, která jeho postavě dodává na hrůznosti. Momenty, kdy se jeho obličej ze slabomyslného mouly mění v bestii jsou parádní. A dialogy mezi oběma hlavními aktéry jsou záležitostí pro fajnšmekry. Brutální prostředí věznice či vyšetřování FBI a policie jsou pak pro oba skvělou kulisou. Za mě pecka. 100% (17.08.2022)

Tak to po měsíci máme za sebou a já jsem naprosto spokojenej, i přestože rozpětí mezi epizody jsou v hodnocení tak mezi 4-5 (fifty fifty), tak se stejně musím přiklonit spíše ke čtyřce, ale hodně silné. Tohle je totiž zatím seriál roku. Jedná se o naprosto úchvatnou podívanou, která je špičková v režii i v hereckém obsazení. Šest epizod na tohle téma úplně stačilo. Jediný s čím mám problém je finále, které je prostě málo vygradované a ukončuje všechno poměrně jednoduše, nikoli zauzleně, či zvratově, prostě je to klišé. Zbytek je ale téměř perfektní (čtvrtá a druhá epizoda, jsou čistá dokonalost). Taron Egerton pořádnej alfa a Paul Walter Hauser hraje neskutečně, výborně vybrané duo. Na celém počinu je vidět obrovská snaha o něco mrazivého, nechutného, znepokojujícího, miluju to. I přestože v počinu není tolik grafického násilí, tak jsem si užil každou sekundu promítání a těšil se na další. Závidím těm, co to uvidí jako celek pohromadě za sebou. Někdy si to určitě znovu rád zopakuju. Hodně silné čtyři hvězdy. (06.08.2022)

Pavlík Domař vystřihnul bezesporu toho nejúžasnějšího, nejrozkokošnějšího a komplexně nejpromakanějšího vypatlaného devianta od dob vynálezu filmování sériových vrahů. Naprostá herecká dokonalost, padnul jsem na prdel! Satanžel jedna) jej však v téhle řádně přibásněné „skutečné historce“ posadili do supermaxu plného těch nejvyšinutějších psycho-, socio- a jiných patů, kde mají nehlídanou dílničku, kam si může každý mukl kdykoliv skáknout zakutit, disponující kompletní sadou nožů na kuchání dřeva, celým spektrem parádně naostřených dlát a dokonce i volně přístupnou stolní kotoučovou pilou! K plnému komfortu a maximálnímu pohodlí už klukům chybělo snad jen pár lehce vyvrhnutelných ječivých nezletilých roztleskávaček. Satanžel dvě) Tarot Eklhaft vyrostl z toho sympatického kingsmanovského pedošarmu do slizké instáčové LGBT+(DDPPP) princezny, co úplně zapomněla hrát, a je více než s podivem, že takový prkenný metrohomoslaďouš neměl za celou dobu pobytu ve výše zmíněném supermaxu ani jediný orální či rupturní incident. A nekonečně satanžel tři) autor zjevně vycákal veškerou svou invenci na Pavlíkův charakter, tudíž je to pak globálně, sebedokonalejší úchyl - sebedokonalejší neúchyl, místy až nesnesitelně vatěná nuda k posrání, z níž mohly být dva až tři poměrně svižné díly průměrné minisérie, kdyby soudruzi z nahryznutého jabka nehonili obsah a scénárista s dramaturgem nebyli do sebe zahledění uspávači hadů. (22.08.2022)

Hauserov intonačný prejav ma v prvom momente trošku zaskočil, resp. som tak nejak mal v prvom momente dojem, že trochu to s tým mimoňstvom až prehráva. Chcelo to chvíľku na to nájsť si k nemu cestu. A skrz výborne hrajúceho Egertona a vďaka fantastickému scenáru to šlo veľmi hladko a rýchlo. Sledovať tých dvoch, ako len sedia a rozprávajú sa zoči-voči a vy v mimike tváre jedného aj druhého môžete hádať, že čo sa im deje v hlave a čítať to, čo nebolo doslovne vyrieknuté, to proste bol naozaj strhujúci herecký koncert. To sú tie nezabudnuteľné momenty, ktorých tu je požehnane a pre ktoré si rozhodne na Black Bird spomeniem aj za desať rokov ako na jednu z najlepších väzenských sérií. Nikam to nekvaltuje, pomaličky si to buduje fascinujúcu psychológiu oboch hlavných predstaviteľov a aj celé to vyšetrovanie a snaha dostať sa do hlavy jednej zvrátenej mysle, je tak nejak autentická, vťahujúca a hlavne uveriteľná a nasiaknutá takou ťaživou atmosférou, ktorá mi pripomenula často trebárs vybornú prvú sezónu True Detective. (06.08.2022)