Rozhovory s vrahem: Výpověď Johna Waynea Gacyho

John Wayne Gacy je jeden z nejvíce fascinujících a zároveň nejodpornějších sériových vrahů a Netflix opět potvrdil, že mu tenhle typ dokumentů jde na výbornou. Tentokrát je zpracování ještě o něco přívětivější, než třeba v případě Bundyho - tři díly jsou úplně akorát, takže se nedostaví pocit zbytečného natahování. I v těch třech hodinách je řečeno naprosto vše, dokument je informačně pestrý a po vizuální stránce a stránce zpracování naprosto perfektní. Jistě tak není žádným překvapením, že vašim zrakům doporučuji (ač to není nic příjemného, je to skutečně nesmírně zajímavé, autentické výpovědi přeživších a příbuzných obětí samozřejmě nescházejí) a já se těším, že Netflix brzy přinese další obdobný dokument. 90%. (15.05.2022)

Ano, je už dlouho známým faktem, že Netflix má tento typ dokumentárních sérií či minisérií zkrátka "v paži". Conversations with a Killer: The John Wayne Gacy Tapes je totiž opět velmi vydařenou záležitostí, v níž společně s vyšetřovateli rozplétáme hrůzné vraždy mladých mužů, za nimiž stojí jedna lidská zrůda. (Netflix) (22.04.2022)

Gacy patří zaslouženě mezi ďábelské trio nejslavnějších sériových vrahů 20. století. Bundyho i Dahmera však hodně zastiňoval ve snaze a hlavně schopnostech zapadnout do společnosti. Gacy svoje nechutné záliby velmi dobře maskoval rodinným životem, byl společenský a pracoval pro komunitu. Všichni ho stále mají spojeného s rolí narozeninového klauna, kterou ale nedělal zase tak často a tato jeho děsivá póza překvapivě nedostane mnoho prostoru ani v dokumentu. Berlinger však odvedl další skvělou práci. (11.11.2023)

John Gacy prý byl cibule. Jak by řekl John Douglas, máme tady nějaký stresor, jelikož Johna od mládí mlátí jeho táta, který přijde domů po dvanáctce a je nasraný a agresivní, jelikož mu John pravděpodobně vypil pivo. U Johna se už od mládí vyskytují sklony k sodomii a nákloností k mužům, sám sebe však vždy nazývá bisexuálem, který nenávidí ty “přiteplený fagy“. Jinak žije docela obyčejný život jako každý z nás; miluje svou práci, nemiluje svou ženu (i tu druhou), nemiluje homosexuály a miluje své koníčky a to sice malování domů, oblíkání se za klauna a příležitostná vzájemná felace s mladíky, které potkal v místním baru nebo v práci a u kterých provádí orální sex i když jak sám říká “jsou to jenom obyčejní buzíci“. Okey. Nedej však bože, že by se to těmto mladíkům nelíbilo, to ho potom popadne amok, zabije je a zakope ve sklepě, kde to už začíná smrdět jako v řeznictví u vietnamské tržnice. Nikomu přitom nepřijde divný, že mladíci kolem Gacyho domu mizí jakoby padali do Einstein-Rosenova mostu uvnitř kolabující hvězdy a úplnou náhodou si toho všimnou, až když jich zde zmizí 33. Nakonec ho chytí a píchnou do něj smrtelnou dávku nějaké chemické sloučeniny, čehož se přiznám nejsem moc velký fanoušek, jelikož křeslo, gilotina a provaz mají větší osobnost. I když v případě Gacyho by u provazu byl problém najít dostatečně pevnou větev, která by pod tím tlustým zmrdem nepraskla. Verdikt. (22.04.2022)

Jiný přístup než u Night Stalkera. Focus na vraha. Policisté spíše stafáž. Dobově někde před začátkem behaviorální sekce F.B.I. (takže před Mindhunterem). Všechna ta vyšetřovatelská práce byla taková ´dřevní´(tím nemyslím amatérská). U Gacyho bylo fascinující jak chtěl mocí mermo zapadnout do společnosti (politická angažovanost, komunitní grilovačky, dvě manželstí, kariéra klauna). Přesně ten typ, ke kterému  sousedé řeknou: ´Takový hovorný, společenský, přátelský. S ničím násilným bych ho nikdy nespojoval.´ Až mu spod baráku vytáhnou 30 mrtvol (zbylé tři byli v řece, protože se pod dům už nevešli). Poutavý dokument. (24.03.2024)