Hercova pomsta

Paráda. Postavy vystupující z šerosvitu divadla kabuki a opět se do něj ponořující, meze mezi virtualitou a realitou jsou narušeny, hlavní postava se potácí mezi mužem a ženou, podléháním a přemáháním, dáváním za pravdu a pochybám o ní. "Mstitel", Hasegawa Kazuo, se nemůže od své role odloučit, daří se mu to jen při velkém emočním vypětí. Jeho ženská "maska", persona, kterou má stále na sobě, ho opouští jen ve vzpomínce na své dětství a smrt rodičů. Není žádný Monte Christo, plán tu je, ale jsou tu také jiné, virtuální okolnosti, které mohou převážit v realitu. Pozn. 1: Skoro totožná myšlenka i její vyjádření: "Jednotlivé scény vystupují ze tmy, aby se do ní opět nořily, stejně jako v divadle kabuki..." (viz stub*****) (20.11.2019)

Celý příběh podán v silně teatrální vizuální a vypravěčské formě. Reálný děj a jeho napětí je tím ale komletně zničeno. 55-letý Kazuo Hasegawa zvládl svoji dvojroli profesionálně, i když ve svých 27 letech, kdy hrál tuto roli poprvé, mohl být ještě zajímavější...Ukázky tradičního japonského divadla, zejména ukázka v závěru filmu, jsou nádherné, dokonalé, dech beroucí. (23.07.2017)

Bol som zvedavý čo to vlastne je to kabuki divadlo.Ale vôbec ma to neoslovilo.Pripadalo mi to ako televízne inscenácie pred rokom 1989 vysielané v bývalej ČSTV.Alebo ako divadelné predstavenie.Pre mňá to určite nie je.Pre milovníkov takýchto filmov to ale môže byť zážitok.A neuveriteľne veľa kecania,to tiež nemám moc rád.Takže kabuki,nie. (16.06.2010)

Jeden z nejlepších filmů o pomstě, se kterými jsem měl tu čest a zároveň jeden z nejlepších výkonů Kazua Hasegawy (na jehož počest byl film, jako jeho třístý, natočen), který se k této roli vrátil téměř po 30-ti letech. Jednotlivé scény vystupují ze tmy, aby se do ní opět nořily, stejně jako v divadle kabuki, podle jehož zákonitostí je film natočen. Hasegawa kromě hlavní role ztvárňuje také důležitou postavu zloděje Yamitora a zejména pak jejich "společné" dialogy jsou dokonale vymyšlené. Atmosféra je zcela bizarní, ale neměl jsem sebemenší problém ji přijmout - snad ještě nikdy jsem u filmu nezažil tak výraznou kombinaci vážnosti a parodičnosti zároveň. Vlastně celý snímek stojí na vyhroceném kontrastu protipólů - výsledné pnutí je jedinečné, nezaměnitelné a beze zbytku potvrzuje tvůrčí genialitu Kona Ichikawy (který o natáčení, pokud vím, příliš nestál). Scénář: Daisuke Ito (11.08.2010)

Slušná podívaná, jen mě zklamal dosti zmatený závěr. Celý film jsem vnímal jak sinusoidu, po zvláštním začátku si mě děj získal a vrchol zábavy byla skvělá scéna s kupci a rýží, ale pak se najednou všechno otočilo a já jsem byl tažen ke konci a i trochu zmatený dějem. Hlavní hrdina mi byl krajně nesympatický, už jen ten zženštilý hlas mi lezl hrozně na nervy a celé to bylo hodně zvláštní, chápu, jestli to bylo myšleno parodicky a pokus o zesměšnění Hasegawy. Velké plus, že film hodně otvírá dveře do Japonské kultury, divadla, zvykům a mě jako neznalce, dosti obohatil. (06.04.2012)