Reklama

Reklama

Sedm studentů gymnázia v německém městečku pěvně věří v jasné vítězství Německa i na jaře roku 1945. Když obdrží povolání do Volkssturmu, je to pro ně vytoužená možnost, jak projevit odvahu a stát se hrdiny v boji za vlast. Jejich úkolem je ubránit most, do čehož chlapci vloží veškerou svou mladickou energii a ideály. Jejich sen o dobrodružství a kamarádských zážitcích ale záhy začne požírat krutost a bezvýchodnost války... Legendární pacifistický snímek Bernharda Wickiho nese zcela nadčasové poselství o lidskosti a morálce. Most byl oceněn nejen v Německu, ale výrazný úspěch zaznamenal i v zahraničí – byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film a získal prestižní Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film. Oceněn byl i v několika kategoriích Německých filmových cen a uveden na řadě zahraničních filmových festivalů. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (101)

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Parta sedmi šestnáctiletých kluků touží po povolávacím rozkaze a možnosti bránit svoji zemi proti útočícím Američanům. Když se jejich sny stanou realitou v naprosto nesmyslné půtce o bezvýznamný most, poznávají, jak krutá válka ve skutečnosti je. Co zbylo z ideálů? Přes jistou topornost jeden z nejlepších německých filmů o druhé světové válce (90%). ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Most je slavnostním veřejným prohlášením pacifistického postoje. S tím musel Bernhard Wicki pro počestné společenské zásluze zaujmout, srozumitelně předložený názor, působivé obrazové kompozice zmaru i beznaděje a uměřená citlivost jsou silnou zbraní filmu. Ušlechtilé stanovisko se na veřejnosti bez ostychu podporuje a oceňuje širokou masou. Herectví se sice nedokázalo ubránit patetickým gestům, svalovým křečím a upjaté strojenosti, ale naštěstí se nejedná o trvalý stav. Je slyšet mentorské kárání, humanismus se vzorně staví do přední linie, soutěživost chlapeckého dospívání zde dostává přednost před rozpolcením, zoufalství beznaděje je pečlivě vetkáno do výjevů lidské zkázy a filmová plátna planou ohnivou výzvou, modlitbou a příkladným postojem tvůrce. Hlavním objektem zájmu a nástrojem protiválečného poselství v tehdy stále ještě živé ozvěně rozsáhlých hrůz největšího válečného běsnění je sedm středoškolských spolužáků a kamarádů: klidný, romantický, přemýšlivý a samostatný Hans Scholten (Folker Bohnet), jeho bezstarostný kamarád a druh Albert Mutz (Fritz Wepper), z vlastního slabošského a nevěrného otce znechucený a na akci natěšený Walter Forst (Michael Hinz), na rodinou důstojnickou tradici nedočkavý a hrdý Jürgen Borchert (Frank Glaubrecht), z poskvrněného ideálu platonické lásky mladých let hystericky podrážděný Karl Horber (Karl Michael Balzer), ve školní lásce nepříliš zkušený Klaus Hager (Volker Lechtenbrink) a nejmenší ze spolužáků Sigi Bernhard (Günther Hoffmann). Z dalších rolí: skromná spolužačka chlapců a Klausova školní láska Franziska (Cordula Trantow), čestný třídní učitel chlapců a jímavý hlas humanismu Stern (Wolfgang Stumpf), zkušený velitel chlapců v akci, Unteroffizier Heilmann se smutnou chybou (Günter Pfitzmann), disciplinovaný velitel roty chlapců Hauptmann Fröhlich (Heinz Spitzner), vzorně ctihodný velitel praporu Oberstleutnant Bütov (Siegfried Schürenberg), chudá, starostlivá a vystrašená Sigiho matka (Edith Schultze-Westrum), citlivá a laskavá Albertova matka (Ruth Hausmeister), zámožná, společensky vážená a důstojná Jürgenova matka (Eva Vaitl), zbabělý Walterův otec, místní stranický předák, Ortsgruppenleiter Forst (Hans Elwenspoek), jeho včas do bezpečí odeslaná manželka a Waltrova matka (Trude Breitschopf), vedoucí kadeřnictví a ovdovělý Karlův otec (Klaus Hellmold), Karlova čistá láska a zaměstnankyně i milenka jeho otce Barbara (Edeltraut Elsner), vlídný místní policista Wollschläger (Hans Oettl), či služka i milenka rodiny Forsterů (Herma Hochwarter). Most má ve svém znaku především protiválečné poslání, s naléhavým přesvědčením je podáváno národní selhání válečné agrese a výstava působivých obrazů předsmrtné agónie. Obrazově brilantní kompozice, chvályhodné svým předsevzetím i poselstvím, byť je film herecky neurovnaný. ()

Reklama

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Výborné historické drama, které nemá větší problém vhodně spojit dospívání s válkou, k plnému počtu tu poněkud překáží vlažný/až moc pomalý začátek. Film má dobrou dobovou výpovědní hodnotu, vtipnou vložku s Čechy + stejně tak vyznívající „romantickou“ scénu, a pak hlavně výtečnou pasáž s mostem, která diváka přiková do sedačky, a přestože doufá v jiný konec, je dopředu smířen s krutým osudem 7 mladých hrdinů. Jestli doporučit ke zhlédnutí nějaký opravdu kvalitní protiválečný film, Most je jistě žhavým kandidátem. ()

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

No měl jsem prsty připravený na kliknutí pětihvězdičkovýho hodnocení. Nakonec jsem ho teda za ten lehce rozvleklejší úvod nedal, ale už tady je ten film prostoupen velice slušnou depresí z blížícího se neslavného konce druhé světové války pro třetí říši. Období kdy se zbytečně obětovali lidé ve jménu vůdce a prohraný války a pro co vlastně? Pro nic. Od seznámení s úvodními hrdiny je to potom taková drsná verze sedmi mladistvých Německých statečných z nichž to ve finále přežije jenom jeden a všechny ty vzletný ideály se kterými jdou chlapci do boje se obrací v prach tváří v tvář válečným hrůzám při zbytečné obraně jednoho bezvýznamnýho mostu kterej stejně na konci vyletí do luftu, takže to vlastně celý bylo k ničemu a jenom to podtrhuje tragičnost celýho příběhu. Každopádně velmi bezvýchodná a mrazivá protiválečná záležitost navíc s opravdu intenzivně natočeným akčním finále co zaleze divákovi pod kůži. Náladu vám to nezvedne, ale silný dojem ve vás po jeho vidění rozhodně zůstane.90% ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (5)

  • Závěrečné titulky naznačují, že se příběh vztahuje ke skutečným událostem, které se údajně staly 27. dubna 1945, ale tento konkrétní příběh je fiktivní, zatímco použití dospívajících chlapců jako vojáků v posledních dnech Třetí říše je pravdivé. (sator)
  • Film se natáčel v Chamu v Bavorsku. (Mr.Hudson)
  • Žádný z filmových tanků není skutečný. Jelikož německá armáda v roce 1959 stále ještě nesměla být vyzbrojena tanky, musel Bernhard Wicki vyrobit dřevěné modely a ty umístit na podvozky nákladních vozidel. Pod "tělem" tanku si tak můžete všimnout kol klasických náklaďáků. (Mr.Hudson)

Reklama

Reklama