Vrahové mezi námi
Die Mörder sind unter uns
Murderers Among Us
The Murderers Are Among Us
Réžia:
Wolfgang StaudteHudba:
Ernst RotersHrajú:
Hildegard Knef, Elly Burgmer, Erna Sellmer, Hilde Adolphi, Marlise Ludwig, Ursula Krieg, Arno Paulsen, Wilhelm Borchert, Robert Forsch, Albert Johannes (viac)Obsahy(1)
Berlín 1945. Bývalý chirurg dr. Mertens prežil 2. svetovú vojnu na východnom fronte a teraz blúdi troskami zničeného mesta a vojnovú traumu sa snaží utopiť v alkohole. Nádej mu svitne, až keď do jeho života vstúpi Susanne, mladá žena, ktorá prežila koncentračný tábor. Mertensovu snahu o návrat k normálnemu životu však preruší stretnutie s jeho bývalým veliteľom z východného frontu Brücknerom, ktorý na Štedrý večer roku 1942 vydal rozkaz na vraždenie civilov. Ten žije bezstarostný život bez akýchkoľvek pocitov viny. (STV)
(viac)Recenzie (25)
Místy až hororově laděné stínohry, roztřískaný Berlín a všudypřítomná deprese... Tento německý poválečný noir je pro skutečné fajnšmekry! ()
Vynikající snímek, jsem nadšen. A zase bych tu mohl lamentovat, proč je tento skvělý film u nás skoro neznámý, proč tu má jen dvě stě hodnocení, ale to je prostě výsledek vkusu většinové populace. Ještě že dnes máme možnosti, jak se k takovým dílům dostat. P. S. Hildegarda je nádherná. ()
Pěkně natočený film, který se v druhé polovině žel mění na šablonovité klišé s hodně nepovedeným koncem. Škoda. Mírné sklamání a nadhodnocený snímek. V rámci žánru za 3. ()
Sklamanie! Mám rád staré filmy a vysoké hodnotenie (aktuálne 81%) mi vlialo optimizmus do žíl. Žiaľbohu prvých dvadsať minút bolo pre mňa utrpením a potom nasledoval iba nezáujem o ďalší dej. ()
První německý poválečný film, který estetikou navazuje na německé filmy 20. let. Využívá dokumentární styl (ostatně na nic jiného peníze nebyly) a patří do tzv. "Trümmerfilme", čili filmy točené v poválečných troskách. Film ukazuje, jak lidé chtěli co nejrychleji na válku zapomenout, ačkoli to bylo složité. Námět byl původně nabídnut spojencům, ti ale neprojevili zájem, a tak ho natočili Sověti. Film v podstatě neukazuje žádná "monstra", jako holocaust apod. A s realističností to není také nijak horké - už začátek je těžko uvěřitelný - Susanne, vracející se z koncentračního tábora, je krásná, vypadá velmi vysportovaně a vůbec moc hezky na to, aby to byla pravda. Nastěhuje se zpět do bytu, který už ale obývá voják, kterého trápí svědomí z válečných zločinů a chce se pomstít svému veliteli (který se teď má velmi dobře), čemuž ale nakonec Susanne zabrání a zamiluje se do něj. A ani s tím vyrovnáním se s válečnými zločiny to zde není tak přesné. Obviněni jsou jen velitelé, nikoli ti, kteří je nakonec prováděli (zde hl. hrdina). Ale to se začalo takjakotak řešit až později. ()