Black Books

Dost zvláštní humor, zaplaťpánbůh jen za tři série po šesti dílech. Bernard se po chvíli stane otravným jak ostnatý drát v zadku a Fran je neslaná nemastná. Jediný, kdo za něco stojí, je Manny. Občas se vyskytnou dobré hlášky a cesta autobusem do zaměstnání slušně uteče. Ta atmosféra knihkupectví, ten smrad z chlastu a cigaret, to vše na mě jenom sálá... Brrr...60% (06.04.2011)

Anglický humor v plnej poľnej. Netušil som, že to niekedy napíšem, ale niektoré scénky by tromfli aj absurdity pána Beana. Nekonvenčný, dokonalý a miestami naozaj krutý čierny humor a pekelne vtipné tri hlavné postavičky. Ktorých správanie je väčšinou absurdne bláznivé, ale pritom tak krásne vtipne prípustné. 95%. (05.12.2008)

No neviem... síce Blacka, čoby ukážkového asociála a latentného alkoholika a Mannyho - dobráka a hlupáka od srdca - som si po pár častiach obľúbil, seriál ako celok mi už k srdcu až tak neprirástol. Jednak mu chýbajú poriadne vedľajšie postavy (Fran je mizerná postava), s ktorými by sa Black a Manny dostávali priebežne do konfliktu, zároveň chýbajú aj kvalitné zápletky (nespomínam si na veľa). Každopádne je to solídna zábava, no stojí hlavne na obohraných vtipoch ako Black uráža Mannyho a zákazníkov a ako chľasce. Ako oddych ok, ale nič k čomu by som sa vracal. PS: zbožňujem Mannyho štýl obliekania! Je to môj nový módny guru! (26.07.2014)

Každý správný knihovník má rád svoje zákazníky, protože díky nim je živ. Bernard Black není správný knihovník a svoje zákazníky ze srdce nenávidí. Kromě toho kolem sebe jen zřídkakdy někoho snese a je proto zázrak, že se v jeho blízkosti bez (závažnější) újmy na zdraví dokážou pohybovat náhodně přijatý podřízený Manny a sociálně nepružná Fran. Ale ještěže tak, protože s tímhle nesourodým trojlístkem je legrace přímo náramná. Nejde sice o tak šikovně vybroušený poklad, jakým se pro Linehana o pár let později staly vybrané série IT Crowd, ale o to snad ani nejde. Hovězí hlas a gumová tvář Dylana Morana dokážou totiž i ty přepálenější linky povýšit na příjemnou zábavu a nejlepší epizody pak na rodinný festival smíchu. Není se tedy čemu divit, že se o více než dekádu později, v době na vyloženě vtipné sitcomy čím dál střídmější, vzpomíná na Black Books jako na legendu. (13.09.2015)

Hodnotím pouze po prvním dílu s přiznáním, že další už bych stejně asi nepřežil. Tento typický suchý britský humor mi nikdy nijak zvlášť nesednul - a vůbec ne v seriálech. Navíc nevím proč, ale mám v sobě něco proti sitcomům, což mi brání v udělování objektivních komentů :-). Já prostě z principu nemám rád ten trapný divácký smích v pozadí (diváku, směj se!). U Black Books jsem se sice asi dvakrát upřímně pousmál, ale jinak mě ničím nepřekvapil. Žeru new wave seriálů z Ameriky, ale tyhle britské podivnosti mi nejdou přes žaludek - sorry. Navíc vždy budu radši koukat na dramata, než na komedie. TAK PROČ JSEM SE NA TO VLASTNĚ DÍVAL, ŽE? (13.03.2010)