Na seznamu smrti

Žánr mám hodně rád, Jack Ryan i Reacher mě dost bavili, a Chris Pratt je i přes množství blbých filmů v poslední době pořád docela sympaťák, i když si tu hraje na Ramba, porcuje lidi sekerou a sem tam někomu vytahá střeva z břicha... ale toto vůbec nezaujalo. Což by mě už od prvního dílu nemělo překvapovat, Fuqua je mizerný režisér a autor předlohy je guma co po odchodu z armády začala psát braky. Takže všechno je drsné jak šmirglpapír, ale příběh je trochu pitomý, akce je málo, obvykle utopená ve tmě a nudně natočená, a navíc nezřídka i bizarně ředěná utahanými patetickými flashbacky. Utahané je tu celkově všechno, ale opravdu strašlivě, to je největší problém - další ze seriálů které by klidně mohly být čtyřikrát kratším filmem. (22.10.2022)

Taxem se těšil na dalšího Rájena nebo Rýčra a dostal Terminální hlíst NEJVYho SYSLA, plačtivého a nesympatického to jelimana, v jehož velící přítomnosti mu nejprve jakési hadrové hlavy vystřílejí megahustou a ultraprofesionální četu jako bandu amatérských debilů, ale když jde záhy o pomstu, je náhle schopen téměř sám a jen za pomoci zubů a nehtů vyhladit hned několik nejukrutnějších komand včetně téměř kompletního drogového kartelíku. Teď si asi říkáte, že dle výše uvedeného popisu to přece nemůže stát až tolik za hovno. A přeci stojí!  Těch deset minut jakž takž akce na díl je totiž naprosto utopeno v přitrouble vatěné, omšelé a mimořádně nezáživné konspirační historce o fujtajblovém kokotporátu s prsty až do nejvyšších míst Spojených sráčů a v nesmírně otravném, řádně žluklém patosu rodinných hovnot a přiteplených kamarádstvích z vojny. A když ta beztvará hnědá hmota ke vší té prudě navíc vyústila do mimořádně pičoidního konečníku, začal jsem pátrat po příčině, která mi zesatandarma sežrala osm hodin života. A ne, až tak za to nemohl zoufale nehrající Kryštof, kterého jeho nový kornatící tchán zjevně dokopal do fitka, kde z něj místo ztepilého svalovce udělal otylého páprdu s masitým xichtem, mátožně se celým tím neštěstím potácející s konstantním výrazem prasklého hemoroidu. Já kokot, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „bláhový“, jsem totiž předem nezaregistroval, že předlohou byl jeden z popsaných hajzlpapírů pana Cara! Měl jsem jednou nedopatřením to ponížení s jeho aliterární patotvorbou pro lopaty a solviny, dal jsem se skřípěním zubů cca sto stran a dál už číst nemohl, protože jsem zbytek „knihy“ poblil, a zmítal mnou tenkrát děsný strach, jestli jsem z toho náhodou nechytl rakovinu očí. Vymaštěná guma s pár třídami základky, která strašně chtěla být Forsajtem nebo Klensym, avšak dotáhla to akorát na neumětelského oligofrenika, jenž někde, patrně ke spokojenosti, přeblafl marketingově zdatného nakladatele. Oligofrenika s nesporným talentem rozmazávat hovna po papíře, velmi podobným kupříkladu některým našim orgánům, co tak přičinlivě ve výslužbě píčí ty nobelovsky aspirující skutečné policejní příběhy, aby měly holky v trafikách čím podkládat viklající se police. Čili vřele doporučuji vyhnout se všem formám toho mentálně atrofovaného teroru, audiovizuální i „literární“, a kdyby to třeba v někdy budoucnu zrepoval neméně nadaný Padesáticent, raději si vypíchněte uši. (10.08.2022)

Amazon si připravil další seriál založený na knižní sérii a do hlavní role nastoupil Chris Pratt. Tak se teoreticky mělo jednat o další úspěch. Chris Pratt je v pohodě a do role Navy Seala mi sedí, ale přesto to pro mě nefunguje tak dobře, jak by mohlo. Možná je to tím, že se celá konspirační teorie překvapivě jednoduše rozkrývá. Možná je to i tím, že mě ruší hrdinovi vzpomínky, které jsou dost zmatené a hodně časté. Ale i tak si myslím, že asi největším problémem je, že ho Amazon uvedl po dvou žánrově velmi podobných seriálech a tím vytvořil očekávání, které mu podrazilo nohy. Jak Jack Ryan, tak i Reacher jsou lepší a Terminal List bohužel nemá nic navíc, čím by zaujal a přesvědčil o svých kvalitách. (06.11.2022)

// Nadmíru povedený military thriller ve stylu clancyovek s tunou parádně natočené akce (často se mi vybavovalo Sicario), krásně nečernobílými postavami (finále jak z Pár správných chlapů) a akorát tak dlouhou stopáží, aby se to celé vyřešilo dřív, než se tvůrci začnou opakovat. Jasně, kdo v tom bude hledat right-wing agitku, najde plno důvodů, proč by ho to mohlo srát, zároveň se to ale dá úplně v klidu číst i jako odstrašující příklad domácího terorismu, nebo minimálně vigilantismu à la Punisher, který už si divák může interpretovat po svém. James Reece není kladný hrdina, zároveň žije v natolik špinavém světě, že by v něm jakýkoli kladný hrdina působil nepatřičně, takže možná dobře, že jsme dostali jeho. Pár problémů s tím mám, tak předně Chris Pratt na tuhle roli má až moc milý ksicht, Riley Keough byla brutálně nevyužitá, a ta postava Jaie Courtneyho se svým nástupem taky slibovala víc, než co nakonec dodala. Jinak ale v zásadě spokojenost, ideální na binge, a další trefa od Amazonu. Teď už by mě ale vážně zajímalo, kde je sakra ta třetí řada Ryana. 8/10 (14.07.2022)

A houby, já tomu tu pátou hvězdu navíc dám. Jako bejt asi nějakej rádoby kritik, tak asi tu pátou určitě nedám, ale já jsem jen blbá lopata, která se živí šlapáním zelí, takže si můžu dovolit neverbalní (pun intended) postřehy: Na přelomu milénia jsme měli Čtyřiadvacítku. Seriál, kterej by dokázal plně popsat to, čemu se někde v Americe říká "show for dads". Čili seriál pro fotříky. V takovým seriálu je vždycky hlavní postava s nějakým vojenským nebo policejním pozadím, vždycky jsou ochotný překročit hranici nějakýho zákona, aby udělali to, co je správný, a vždycky musej rozplést nějakou konspiraci. Navíc se to okoření akčníma scénama, ve kterých hlavní geroj, taťka, umí vystřílet barák a ještě odejít po svejch. Takovýhle seriály tak nějak trochu zmizely, a vrátily se až s Amazonem. Jack Ryan, Reacher, a teď James Reece, kterej je prostě takovým Bauerem pro rok 2022. A Chris Pratt je přesně takovým tím fotříkem, kterýmu se to dá věřit. Vyrostl v herce, kterej umí přeskočit svoji komediální image, umí investovat čas do toho, aby s tou puškou vypadal, že ji zvládne, a umí uronit slzu pro svoji dceru. _____ The Terminal List je pro fotříky. Nechce získávat, podobně jako Reacher, nějaký ocenění. Jeho cílem je pobavit. A třeba donutit si fotříka jako já koupit tu knihu. A bavit umí náramně, podle mýho ještě o kousek líp než Reacher, protože Reece se tak trochu s ničím nesere po svém, když nemůže rozeznat realitu od vzpomínek nebo představ, vytáhne tomahawk a přišpendlí někomu střeva. Nedá se mu nefandit, ale zároveň se mu nedá tleskat. Není to žádnej hrdina, nemá překvapivej plot, využívá klišé, který žánr vyžaduje. A když se k tomu přidá trochu tý řemeslný zručnosti a hezkejch nápadů, jak se vypořádat s operátorem za sebou ("Sorry buddy, I haven't seen you there."), dá se seriál prostě sežrat během pár dní a díky svižnýmu tempu a absencí zbytečných scén v mnohaminutových stopážích, odsejpá to tak, jak to fotřík večer po práci potřebuje. (22.10.2022)