Smetanova Vltava očima Bamberských symfoniků

Příběh zrodu nejslavnější skladby Bedřicha Smetany od jeho prvních dojmů z pobytu na Šumavě přes obrazy české krajiny, kterou Vltava protéká, vypráví šéfdirigent slavného německého orchestru Jakub Hrůša v dokumentu Axela Fuhrmanna... Český skladatel Bedřich Smetana pochytil „zvuk pramenů řeky“ již v roce 1867 při svém pobytu na Šumavě. Teprve po sedmi letech, za úplné hluchoty, však složil "Vltavu". Pro jednotlivé části své po celém světě slavné symfonické básně použil různé motivy, např. také zvuku dnes již zaniklých peřejí svatého Jana u Štěchovic. O jedné z hlavních melodií se traduje, že je převzata z české lidové písně Kočka leze dírou, jež byla Smetanou transponována do mollové tóniny. Jak sám autor poznamenal: „Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, Teplá a Studená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi.“ ... O těchto skutečnostech hovoří současný šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša a na klavíru přehrává významné momenty této symfonické básně, která je druhou skladbou ve Smetanově cyklu Má vlast. Německý orchestr vznikl v roce 1946, přičemž mnoho jeho hudebníků přišlo do Bamberku z Prahy, kde předtím působili v Německé filharmonii při Novém německém divadle (dnešní Státní opera). Prvním šéfdirigentem bamberského orchestru byl Joseph Keilberth. Na podzim 2016 se český maestro Jakub Hrůša stal novým, v pořadí pátým šéfdirigentem v historii Bamberských symfoniků. Uvedl se několika úspěšnými koncerty, mj. na festivalech Pražské jaro a Janáčkovo Brno 2020 formou live streamu. (Česká televize)