Réžia:
Terence YoungKamera:
Ted MooreHudba:
John BarryHrajú:
Sean Connery, Daniela Bianchi, Pedro Armendáriz, Lotte Lenya, Robert Shaw, Bernard Lee, Eunice Gayson, Walter Gotell, Francis De Wolff, Lois Maxwell (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Ernst Blofeld, hlava organizácie Spectre, túži po smrti Jamesa Bonda. Využije služby čísla 3 svojej organizácie - Rosy Klebbovej - vysokej dôstojníčky KGB. Tá vyšle ako návnadu svoju agentku Tatianu, ktorá má presvedčiť MI6, že sa zamilovala do Bonda a je pripravená prejsť na druhú stranu aj s cenným dešifrovacím zariadením, ak pre ňu príde jej hrdina do Istanbulu. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (478)
Young tentokrát vykradl co mohl z Alfreda Hitchcocka, takže tahle bondovka se trochu liší od ostatních. Méně humoru, ale zato perfektní thriller o zabijákovi ve vlaku v podání legendárního lovce žraloků Roberta Shawa. Navíc se zde poprvé objeví Desmond Llewelyn a na jednom nádraží čeká na vlak dokonce i samotný Bondův otec Ian Fleming. ()
Neuvěřitelně svižná bondovka s vydařenou akcí, nádhernou bondgirl a solidním scénářem. Odhaluje se, kdo tahá ve SPECTRE za nitky a kdo je pouze malá ryba. Pokud člověk nepřemýšlí nad tím, proč Bonda nechají zabijáci vždy žít, aby mu vyžvanili celý plán a on je pak následně odkrouhnul, bude se skvěle bavit. Já se bavil. Connery je výborný a přesně dotvořil 007 tak, jak ho mám rád: Drsný, ale vtipný a schopný nadsázky. Navíc výbavička od Q ve stylovém kufříku ruluje (takovou bych taky chtěl). ()
"Kdo je Bond ve srovnání s Kronsteenem?" Ta mrtvola má ale sebevědomí. No alespoň mělo Bondovo obvyklý machrování solidního soupeře v oblasti myšlení, druhýho v oblasti boje a třetího v posteli. Mne to jako obvykle bavilo, zejména vážený pan Bey byl vynikající flegmatik, a i když se tentokrát technickými vychytávkami nijak zvlášť neplýtvalo, tak neprůstřelnej, neoblafnutelnej a ke koitu vždy připravenej pohodář to zase odagentoval na vysoký společenské úrovni. ()
Druhá bondovka vznikla už rok po premiéře původní, rozpočet se z 1 milionů dolarů zvýšil na dvojnásobek a dokonce se vrátil i režisér Terence Young. Zatím co původní bondovka Dr. No adaptovala v pořadí 6. knihu, Srdečné pozdravy z Ruska adaptují 5. knihu a dochází zde k několika zásadním změnám, například faktu, že Srdečné pozdravy z Ruska navazují na události Dr. No a finální sekvencí Dr. No si James Bond vybudoval silné důvody, aby po něm začala jít zločinecká organizace SPECTRE. V rámci série James Bond jsou Srdečné pozdravy z Ruska důležité z několika důvodů- Vůbec poprvé (i když nepřímo) se na plátně objeví Blofeld, hlava organizace SPECTRE a dodnes jeden z nejpamátnějších Bondových protivníků, vůbec poprvé se objeví Desmond Llewelyn jako Q, který následně v této roli zůstal až do 19. bondovky jménem Jeden svět nestačí a vůbec poprvé se zde také v závěru objeví nápis ´´ James Bond se vrátí ve filmu´´, jednoduše proto, že po úspěchu Dr. No bylo jasné, že se definitivně rozjela nová akční série. Už v roce 1963 se u Srdečných pozdravů z Ruska objevují tradiční předpoklady pro klasický hollywoodský blockbuster- Vše musí být dražší, větší a akčnější. Druhá bondovka je i díky vyššímu rozpočtu skutečně výpravnější, akčnější a velkolepěji. Pro spoustu lidí představují Srdečné pozdravy z Ruska vrchol éry Seana Conneryho v roli Jamese Bonda a on sám tuto Bondovku považuje za nejlepší. Dokonce se najdou i případy, kdy si tuto sérii někdo zamiloval právě díky tomuto filmu. Já osobně ale tento názor nesdílím a Srdečné pozdravy z Ruska řadím k těm slabším Conneryho bondovkám. Sean Connery opět od začátku předvádí, že se pro tuhle roli jakoby narodil a jeho čiré charizma, které předvedl už v Dr. No hodně staví na jeho elegantním podání Jamese Bonda. V samotném úvodu se vůbec poprvé objevují tradiční bondovské úvodní titulky, které ještě nedoprovází žádná píseň, ale pouze hudba Johna Barryho, přesto se ale tyhle stylové a víceméně neskutečně svůdné úvodní titulky stali jedním z dalších klasických trademarků téhle série. Ursulu Andress v roli hlavní Bond girl vystřídala Daniela Bianchi, která se Andress vyrovnala v ohledu krásy, sympatie a stejně jako Andress byla kvůli silnému (tentokráte italskému) přízvuku předabovaná. Přesto ale Bianchi splňuje veškeré předpoklady pro ideální Bond girl. V roli záporáka Red Granta se objevil Richard Shaw- herec, který se později proslavil rolemi jako byl Doyle Lonnegan v Podrazu nebo Quint v Čelistech a umřel pouze ve věku 51 let, protože měl až příliš velké sklony k alkoholu, který se mu stal i ve finále osudným. Už v před-titulkové sekvenci se Grant osvědčí jako ideální protivník pro Jamese Bonda, který tentokrát otestuje Bondovu fyzickou odolnost a ve finále mě snad mrzí, že z kontrastu těchto dvou nešlo vytřískat trochu víc, než víceméně funkční bojovou sekvenci. Oba jsou totiž nástrojem své země- James Bond je zbraň MI6, Red Grant zase zbraň organizace SPECTRE. Oba jsou především stroje na zabíjení a osobně by mi přišlo fajn, kdyby se více prozkoumaly Grantovy rysy a zjistilo se, že si jsou tihle dva vlastně méně podobní než je vidno. Jenomže k tomu nedojde a Red Grant, který je navíc od začátku prezentován jako velká hrozba je ve finále zneškodněn tak nějak jednoduše. Srdečné pozdravy z Ruska skutečně většinu času představují to co by měla ideální bondovka servírovat- Onoho slavného protagonistu, krásné ženy, dechberoucí akční sekvence a především svižnou zábavu, bohužel ale tomu jaksi začne docházet pára během momentu ve vlaku, kde už je onen zmíněný nevyužitý potenciál ohledně konfrontace Bonda a Granta. Následuje poté ještě velmi dobrá sekvence s loděmi, finální konfrontace s reálným záporákem, který celou dobu tahal za nitky je ale ve finále zase úsměvná a tudíž jsou Srdečné pozdravy z Ruska za mně skutečně film, který má svou první půlku skutečně příležitost být jednou z nejlepších bondovek, přesto na to ale nakonec nestačí a je to škoda. Srdečné pozdravy z Ruska jsou definitivně pilířem války mezi Jamesem Bondem a organizací SPECTRE, která je následně dotažena ve zbytku Conneryho éry (a i filmu Ve službách jejího veličenstva, kde Conneryho na jeden film vystřídal George Lazenby) a osobně nemám problém s tím, že je víceméně po dobu celé Conneryho éry ve vzduchu nějaká zlá organizace, co tahá za nitky. Na Bondovkách mě ale vždy baví fakt, že jde vlastně o jednu misi agenta 007, kterou si můžu kdykoliv pouštět samovolně a protivníci většinou skončí buďto mrtví nebo za mřížemi. Právě proto si Srdečné pozdravy z Ruska asi nikdy nebudu moc schopen užít jako samostatný film, jednoduše proto, že vím, že někde v dáli tahá za nitky Blofeld, který pořád dýchá a má se k světu. Přesto všechno jsou ale Srdečné pozdravy z Ruska pamětihodnou bondovkou, které jen skutečně po první půlce dojde dech a je to škoda, protože tu je skutečně po celou dobu potenciál na vrchol Conneryho éry. Ten ovšem přišel až o rok později.............. () (menej) (viac)
Druhá bondovka už obsahuje skoro všechny typické prvky - přibyl Q a jeho vynálezy, objevila se i titulní píseň (bohužel docela slabá), samozřejmostí je zajímavý příběh, vysoké tempo, suché hlášky, sličná (ruská) Bondgirl a dokonalý Sean Connery. Chybí snad jen hlavní padouch Blofeld (zatím pouze hladí svou kočku). Tenhle přes čtyřicet let starý biják mě pohltil víc než příliš nadsazené a ironické hi-tech pecky s Brosnanem. ()
Galéria (216)
Zaujímavosti (60)
- Bondova (Sean Connery) skladacia puška je samonabíjacia malorážka Armalite AR-7. Pôvodne bola navrhnutá ako zbraň na prežitie pre pilotov americkej armády. Dnes je vyrábaná pod značkou Henry. (Jakub225)
- Inspirací pro Flemingovu knihu byla událost z roku 1950, kdy byl v Orient Expressu komunistickým agentem zabit a následně z vlaku vyhozen námořní atašé USA. (džanik)
- První bondovka s Desmondem Llewelynem v roli "Q". (džanik)
Reklama