Good Time

S chutí jsem si zavzpomínal na dávný časy, ve kterých jsem vymetal artkina a Febiofesty a chodil na všelijaký alternativní experimenťáky a sociální dramata. Patizon zahrál toho svýho asociálního, beznadějně vylízanýho vymaštěnce docela dobře, ale oproti svýmu (filmovýmu) retardovanýmu bráchovi, flegmatický odevzdaný černý týnce a její rázovitý babičce hrál přece jenom druhý housle, protože tyhle postavy byly mnohem víc realistický a zahraný ještě líp. Možná by na přesvědčivosti filmu přidalo, kdyby tuhle hlavní roli dostal nějakej úplně neznámej týpek. Ale jízda je to skvělá, v jejím průběhu padá na nevypatlanýho diváka dost slušná existenciální tíseň z toho, jak jsou někteří lidi strašlivě vypatlaní a zároveň se může radovat, že on tak vypatlaný není. Sám jsem pár takových "patizonů" v životě poznal a mám k nim instinktivní odpor, ačkoliv oni mě mívají většinou nevím proč v oblibě. Ale filmem se nenese jen syrová beznaděj, obsahuje i jednu zvráceně vtipnou pasáž, a to s Patizonem a rachitickým sekuriťákem. Když poliši toho zmatenýho chudáka nakládali do sanitky, v podvlíkačkách a s kyselinou vyzmizíkovaným mozkem a on se při tom srandovně rozčiloval a brebentil něco somálsky nebo jak, smíchy jsem se málem připochcal. (31.03.2020)

Zajímavý film, z kterého někteří budou nadšení v tom, jak je jiný, další budou spíše zhnusení a pak tu budou tací, jako já, kteří neví, co si mají myslet, jestli je to opravdu tak dobré, anebo je to vlastně šlápnutí vedle, které se jako dobré tváří. Rozhodně je to ale film, který si zaslouží více než jedno zhlédnutí. (28.02.2018)

Kriminální drama, od kterého divák neví, co má čekat. Je skoro stejně nepředvídatelné, jako konání hlavního hrdiny, který nemá žádný plán a jeho improvizace často mají jiné následky, než čekal. Nejen zasazením do newyorského podsvětí mi to připomnělo staré filmy Martina Scorseseho. Elektronická hudba Oneohtrix Point Never k tomu dobře sedí. Robert Pattinson si vybírá zajímavé filmy a tady z toho byl i výborný výsledek. (10.08.2022)

Těžko hodnotit, když se bok po boku střetává intenzivní a skvěle propracovaná stylizace a neodhadnutelný vývoj se slabým scénářem a přepálenými ambicemi. Chápu tu nahodilost ve zvratech coby odraz naprosté destrukce sociálního zázemí a budoucnosti, ale moc nechápu, proč se to žene (jakkoli působivě) přes uměle nadesignovanou kybernetickou formu a proč mámě sugestivně prožívat děj plný nesmyslů a nelogičnosti. Hodně se mi líbil důraz na detaily, úvodní část před nemocničním úprkem, upocený výkon Pattinsona a ona nepředvídatelnost, díky níž film nenudí a nenechává vydechnout. Bohužel jsem to ale sledoval se stejnou nezúčastněností jako volby prezidenta v Burkina Faso, což je velká a bolestivá prohra. (29.12.2017)

Psychedelická story o tom, jak za pár hodin stihnout návštěvu Dinoparku, skoro obšťastnit nezletilou černošku, sblížit se s cizím psem a udělat něco dobrého pro rodinu. Sledovat tuhle těžko zařaditelnou jízdu, která se svou poetikou asi nejvíce blíží Refnovi či Noému, je každopádně úlet. Vizuálně to není tak výrazné jako Refn či Noé, ale má to výjimečně specifickou atmosféru. V podstatě je to jeden velký noční trip, ve kterém se může stát takřka všechno. (24.02.2019)