Good Time

„Srát na babičku, Nicky. Jsme jenom já a ty. Jsem tvůj kámoš, jasné?“ Dle místních komentářů (řekněme dosti různorodých) jsem ani trochu netušil, co můžu čekat, snad jen, že úplně všechno. Nicméně, hned od úvodní loupeže (bavil jsem se už jen těmi zdařilými maskami) mě film velmi chytl. A dlouho držel. Pomohlo tomu jistě solidní tempo, které hnalo hlavní hrdiny neustále vpřed, ale přestože se místy kapánek vytrácelo, napětí a adrenalin z prozrazení/chycení byly přítomné po většinu filmu, a to v ne zrovna malých dávkách. Nechyběla řada absurdních situací (z nichž nejvíce zažilo nesourodé osazenstvo „noční projížďky“), ačkoliv bych jich čekal (a snesl) i mnohem víc, s čím souvisí fakt, že jedna postava byla zoufalejší než druhá (nejvíc mě ale zaujal představitel Nicka a zároveň spolurežisér filmu). Zajímavá byla i atmosféra (kterou vydatně podporovala zde všemi proklamovaná hudba). A pak je tu ten konec, z kterého si opravdu není těžké vyvodit jednoznačný závěr, i když zase tak moc nadšený jsem z něj nebyl. Vidím to na solidní 4*. (25.11.2017)

Mám s týmto filmov hneď niekoľko problémov. Základný je však jeden podstatný. Zobrali by ste svojho retardovaného brata do “partie”, aby Vám vypomohol pri bankovej lúpeži?? Nie postihnutého, ktorý by hopkal jak Žofré Depejrak za Angelikou po žilinskom námestí, ale duševného chorého, ala dvojča Toma Cruisa, “Rain Man-a”?? To je nejaký fór?? (14.12.2017)

Není to zrovna konvenční hollywoodský hororový thriller, ale zdá se mi zdá to trochu chaotické. Ale docu-styl je působivý. Je to fiktivní silná pohádka o limitech odpuštění. Nejslavnější a nejčastější hollywoodská věta "musíme odtud vypadnout" tentokrát zazní po hodince a třinácti minutách ve verzi "chci odtud vypadnout".Adrenalinová jízda vždycky všechno raději přežene, než aby ubrala: v hudbě, ve střihu i v dějové konstrukci.Lehce „přes“ působí i sám Pattinson se zlověstným kukučem pod staženou kapucí. A jelikož se on i jeho chráněnec chovají vyloženě hloupě, neexistuje vlastně důvod, proč by měli diváka zajímat, natož aby jim držel palce.Jedinou polidšťující výjimku představuje jejich až dojemná vzájemná oddanost, která má zločincům připisovat pozitivní body, podobně jako následky zřejmě trudného dětství a ještě tvrdšího vězeňského zacházení. Pattinsonova postava je totiž vyložený baron Prášil, vemlouvavý lhář sedmilhář, který snad svým účelovým pohádkám už sám skoro věří, hlavně však o nich dokáže přesvědčit své okolí. A protože cokoli činí, od báchorek až po násilí, dělá výhradně z ušlechtilých pohnutek a ještě to zpravidla poplete, říká si o relativizující nálepku hodného zločince. S každým dalším krokem zapadá hrdina do marasmu hlouběji, přibližuje Dobrý časy k tuctovému modelu. Lehce nad průměr je posouvají studené barvy s náladou přízračnosti. (28.11.2019)

Psychedelická story o tom, jak za pár hodin stihnout návštěvu Dinoparku, skoro obšťastnit nezletilou černošku, sblížit se s cizím psem a udělat něco dobrého pro rodinu. Sledovat tuhle těžko zařaditelnou jízdu, která se svou poetikou asi nejvíce blíží Refnovi či Noému, je každopádně úlet. Vizuálně to není tak výrazné jako Refn či Noé, ale má to výjimečně specifickou atmosféru. V podstatě je to jeden velký noční trip, ve kterém se může stát takřka všechno. (24.02.2019)

Pattinsonův výkon mě v dobrém slova smyslu šokoval tím, že jsem v něm žádnou z jeho dosavadních rolí ani na vteřinu nepoznával. Když mě navíc příběh do svých spárů chytil tak pevně, že jsem prvních dvacet minut snad ani nevydechl, začal jsem doufat, že se zvěsti o Drive na tripu alespoň zčásti podaří naplnit, ale zůstalo jen u slibů. Už někdy ve třetině se děj i vývoj zastaví tak razantně a nesmyslně, že jsem chvílemi tvůrce podezíral, že měli napsanou vážně jen tu první třetinu. Promarněný potenciál a závod o co nejcivilnější popření klišé, kterým si v důsledku všichni tvůrci podráží nohy. (13.12.2017)