Deti Nagana

Taková nostalgie, úplně jsem se v tom viděl! V době Nagana mi bylo tolik, co hlavním hrdinům a taky jsme takhle hrávali na ulici. A kdybych taky takhle dostal brankářskou helmu (a betony, bože!!), roztál bych blahem! Jasný, děj lehce předvídatelný, nějaký hluchý místa tam byly, Nagana tam taky mohlo být klidně víc (tehdy mi přišlo, že hokej byl úplně všude, hokejem jsme žili naprosto všichni, i ti největší ignoranti), ale budiž. Skvělý konec, musel jsem zatlačit slzu. V trendu vzpomínání na devadesátky, se u mě tento film zatím trefil nejvíce. Ale pochopil bych, že třeba lidi, co to hokejový šílenství nezažili, tak to nemusí tak docenit, nebo na to koukají jinýma očima. (02.03.2023)

Ze všech těch primáckých filmů, co se točí jako za největšího rozmachu fordismu, konečně přiletěla až nezvykle milá česká záležitost, co se sice tváří primárně jako rodinný film s dětskými protagonisty, každého milovníka národního sportu ale vrátí do těch dětských let, kdy taky střílel tenisákem o garáž. Do toho povolal Dan Pánek do služby Hynka Čermáka, co si střihl snad tu nejsympatičtější roli. Svoje mouchy Děti Nagana mají, mají jich dost, ale jsem schopen tentokrát odpouštět. [viděno na Netflixu 22.10.2023] (23.10.2023)

Neni to uplne debilni a prumer si to asi zaslouzi. Problem jsou neverohodne texty predrikavane detskymi herci (nebo neherci). Jasny, Tomasove Holy se nerodi kazdy den, ale tohle prece jen pusobilo trosku moc umele. Skoda. Potesil naopak Cermak, ktery je cim dal lepsi a zaujala linka s tou tyranou holcickou. Ta tomu dodala trosku sily. (15.05.2023)

Tenhle styl vyprávění je pro Čechy nezvyklý. Parta outsiderů jde za svým snem a díky týmovosti a nadšeni si zkusí splnit sny. Tohle člověk zná spíš z US filmů. Současně je tu dost věcí zas typicky českých, přesněji 90s českých. Docela věřím, že to bylo psané podle vlastního dětství autora někde na malém městě. Řekl bych, že film trvá o něco déle, než je potřeba (místo 100 bych radši viděl tak 80). Což souvisí s tím, že se tu nakousne hodně linií (zejména vztahy v rodinách hlavních hrdinů). Některé se rozjedou víc, některé (ta holka) zase relativně málo. Určitě bych pochválil kameru a střih, i té hře na plácku to dává slušnou dynamiku. (22.02.2023)

V roce 1998 fandil Dominik českým hokejistům, když hráli v Naganu o zlato. A chtěl být jako oni. Alespoň trochu, takže se spokojil s tenisákem a hraním na plácku. Jenže zápas proti týmu starších kluků může být v očích fanouška Dominika Haška stejně důležitý jako Nagano. Dan Pánek natočil fajn rodinnou podívanou, která hodně spoléhá na nostalgii a očividně odžité zážitky. A dovede díky tomu být natolik zábavná, že člověk celkem ochotně přehlédne slabší herecké výkony i nedotaženost některých podzápletek. (22.02.2023)