Clark: Hvězdný zločinec

Poslední dobou se mi často stává, že dokoukám nějakej ten seriál o němž napíšu nějakou tu recenzi a oni ty paka pak natočej druhou a někdy i více sérií, čímž ztrácí má recenze smysl, jelikož popisuji vlastně jenom tu první sérii. To se asi naštěstí nestane u tohoto švédského seriálu, jelikož zde bylo vše řečeno a vše bylo řádně ukončeno a jelikož se jedná o životopisný snímek, tak myslím, že už druhá série nebude, s čímž souhlasím s názorem uživatele NorseSword24. Ale nikdy neříkej nikdy!!! V tomto seriálu se podíváme na jednu švédskou celebritu, která se nechvalně proslavila tím, že více než půlku života strávila za mřížemi a stejně jako my máme svého Kájínka, v Americe mají své Al Capony a Bonnie a Clydey, ve Francii své Jacquese Mesriny, tak ve Švédsku mají svého Clarka Olofssona, který se proslavil tím, že je s ním spjat pojem Stockholmský syndrom. Ale začnu pěkně od začátku, kdy je nám představen životní příběh tohoto rebelujícího Don Juana o kterém by se dalo říci, že na něj platí přísloví, že osobnost člověka se vytváří od dětství a to zejména fakt, že každý jedinec se v dospělosti chová tak, jak byl vychován a v jakém rodinném a školním prostředí se pohyboval. Náš hrdina si už od dětství prošel mnoha životními eskapádami, ve kterých hráli hlavní roli jeho rodiče, kteří holdovali alkoholu a kteří svými tragikomickými výstupy nechtěně předurčili budoucí cestičku tohoto kriminálníka. Tento příběh je nám podáván, jak šel čas a my si postupně děláme obrázek o tomto komediantovi, který se držel hesla Užívej si, dokud to jde a který vlastně neměl nikdy svůj domov, tedy kromě toho vězení a jak sám říkal pokaždé, když se vracel do tohoto ústavu„Všude dobře, doma nejlíp". Ano, byl to vlastně jeho domov, jelikož tam strávil více než polovinu života. A i když se pyšnil tím, že nikdy nepracoval, tak pozornější diváci si mohli všimnout, že to minimálně ve dvou případech nebyla pravda. Ono, když se to tak vezme, tak hodně věcí zde bylo přikresleno a realita byla jiná, ale to asi bylo tím, že tvůrci čerpali z autobiografie, která se jmenovala„Co se sakra stalo?" Našeho hrdinu zajímali jen tři věci. Za prvé prachy, za druhé zábava a za třetí něžné pohlaví!!! To třetí ho proslavilo v již zmiňovaném Stockholmském syndromu, kdy se do něj zamilovala jedna z rukojmí bankovní loupeže, při kterém asistoval Švédské policii a samotnému tehdejšímu švédskému předsedovi vlády Olofu Palmovi. Jelikož jsem se rozhodl, že budu psát slušně, tak napíšu, že Clark byl holkař a že kromě šesti dětí, které mu běhají po světě jich možná běhá po světě daleko víc, protože tam, kde se objevil, tam si i vrznul. Co se týče hereckých výkonů, tak musím vyzdvihnout herecký projev Billa Skarsgårda, který si natáčení asi dost užíval a jehož výkon byl dosti přesvědčivý a jehož podoba s reálným Clarkem Olofssonem byla neskutečná. Příběh je vyprávěn zábavnou formou a i když měl Clark asi jisté sociopatické sklony a k jedinému ke komu vzhlížel byl on sám, tak po dokoukání tohoto dobrodružství to ve mně zanechalo pozitivní dojem a proto dávám zasloužených 80%. (27.11.2022) (menej) (viac)