Banditi v Miláne

Relatívne málo známa krimidráma z konca šesťdesiatych rokov, nakrútená čiastočne ako dokumentárna rekonštrukcia skutočných udalostí, je zaujímavá nielen výborne stvárnenou úlohou vodcu skupiny (Gian Maria Volonte), ale aj odlišnosťami od súčasných gangsteriek a kriminálok, v ktorých čo strela, to zásah a náhodným obetiam sa kamera venuje iba dobu, počas ktorej padajú k zemi. Tie občianska statočnosť, oznamovanie podozrivých a sklon k lynčovaniu už prakticky vymizli. Dnes by namiesto toho sa väčšina snažila zaznamenať si udalosti na svoje mobily. Film mal pomerne dosť hluchých miest, komisár bol trápnou postavičkou a označovanie krvácajúcich syntetickou farbou už dnes pôsobí rovnako rušivo, ako nedepilované podpazušie. (24.04.2016)

Talianska mafiánka, ktorá je niekde míle za americkými (v podstate tiež talianskymi) gangsterkami a v Európe zaostáva tento kúsok už aj za nejakými Francúzmi. Ide o skutočnú udalosť, ale miestami to vyznieva ako paródia. Mafiáni sa kryjú nejakými šatkami, čo si asi zakúpili na trhu od starých báb, prestrelky na úrovni našich hokejistov- nikdy netrafia. (30.06.2018)

Nudny a plany film o tom, ako roku 1967 terorizovala tlupa Banda Cavallero mesto Milano. Carlo Lizzani bol pre mna nicim zaujimavy, priemerny reziser pod/priemernych filmov, ktory v zivote nenatocil ani Velkou Prestrelku ako povedzme Serdzo Sollima. Sa cudujem Tomasovi Milianovi /Velka Prestrelka, Vamos a Matar Companeros, Amistad/ ze sa v tejto planobe vobec zjavil. A som rad ze sa rozidem s hodnotenim miestneho konspiracneho teoretika, ktory veri na dementalne picoidy ako NWO, zidojastery, reptiliany a iluminaty - konkretkne s Karlom Chrochtom : 55 % (10.04.2018)

Jeden z mnoha pokusů o natočení evropské gangsterky poněkud jiným způsobem. Bandité v Miláně jsou dodneška zajímaví především živočišným výkonem charismatického Gian Maria Volontého v roli bezohledného šéfa gangu a divokou mnohaminutovou automobilovou honičkou ulicemi velkoměsta. Ten film má energii, slušné tempo a zajímavý námět natočený na základě skutečných událostí, sráží ho ale dva už v komentářích zmíněné problémy. Za prvé, a to především, film jako by se skládal ze dvou radikálně odlišných částí, které spolu moc nejdou dohromady. První přibližně třetina je kvazidokumentární, kdy šéf policejního oddělení líčí novinářům situaci na poli zločinu, a zbytek, který tuto formu opouští a změní se v klasickou kriminálku. Druhý problém spočívá v postavě policejního důstojníka, který se chová jako afektovaná namachrovaná hollywoodská hvězda. Působí dost nesympaticky a netvoří přirozenou protiváhu zločinecké skupině. Celkový dojem: 65 %. (13.05.2016)

Už úvodní cca čtvrthodinová pasáž je plná nápadů a dynamická - flashforward konce lupičské bandy je nám předložen jako flashback vzpomínajícího vypravěče/ detektiva, který zároveň formou interview podá obecné informace o růstu zločnnosti v Miláně (např. filmově zajímavou formou myšlených rekonstrukcí typologický případů, jež detektiv jen komentuje voice-overem, které nakonec doplní skutečná rekonstrukce, na níž je osobně přítomen). Do tohoto rychle se míhajícího úvodu jsou vkládány ony flashbacky (vlastně flashforwardy), díky sledování paniky Miláňanů divák zprvu netuší, jakou linii příběhu bude sledovat, až nakonec vykrystalizuje hlavní příběhová osa. Ta je již vyprávěna konvenčně a je zajímavé (ať již to považujete za klad či zápor), že v závěru se k dokumentárnímu stylu vůbec nenavrátíme. Dino De Laurentiis vždy uměl sehnat a zde také sehnal dostatek peněz, takže davové a akční scény rozhodně nedělají ostudu, naopak. (17.10.2014)