Umírá se jen dvakrát

Reziser Jacques Deray /Tri muzi na Zabiti, Flic Story/ natocil len priemerny film, ktoremu zufalo chyba strhujucejsie tempo alebo nejaky okamih, ktory by stal za zapamatanie si. Michel Serrault /Svedek, preparez vos Mouchoirs/ sa ulohy zhostil dobre, ale nuda zas dostala neprimerane vela priestoru, skoda. Potencial to malo, ale v konecnom dosledku film ulietava do prazdnoty : 60 % (27.10.2015)

Absolutně nezajímavý a taky zbytečný snímek o vyšetřovateli, kterýho plně pohltí zločin vraždy, rozmotávající se pomocí nahrávek na audiokazetách, na kterých si oběť klábosí sama se sebou. Samozřejmě nechybí milostná aférka s hlavní, značně pohublou aktérkou, to zde nesmí chybět. Šeď, nudný žvásty, nesčetněkrát omletý téma. Tenhle film má přesně to, co zde Michel Serrault v jedný scéně vyšpulí, holou prdel! (26.12.2015)

Atmosférický noir s detektivem, vyšetřujícím zločin a postupně propadajícím svodům tajemné krásky - věčné (vděčné) téma, které bylo již zpracováno mnohokrát a nebude vadit, když ještě mnohokrát bude. Tento kousek patří spíše mezi ty průměrnější, po zajímavém začátku se vyprávění poněkud rozplizne, chování některých postav mi přijde přinejmenším zvláštní a závěrečná pointa nemá potřebnou údernost. Finální scéna se sice snaží připomenout Maltézského sokola, tím však spíše (možná nevědomky) dokazuje, že Serrault není Bogart. Jinak jsem ale civilnímu Michelu Serraultovi jeho roli policejního inspektora věřil a Charlotte Rampling je jednou z nejsmyslnějších femme fatale, které se kdy procházely po filmovém plátně. Jacquese Deraye si jako režiséra velmi vážím a považuji ho za jednoho z nejlepších tvůrců krimi (nejen) ve Francii, ale na svém kontě má lepší věci. 60%. (20.04.2024)

Ja budem oponovať a budem tvrdiť, že práve tá vyzdvihovaná "jedinečná atmosféra" je to, čo filmu chýba. Tuctové vysvietené interiéry, gýčová diskotéka, nevkus 80. rokov. Ale to je vec vkusu a názoru. Príbeh je fajn neo noir, kde práve tento štýl motivuje nepravdepodobnú zápletku. Deray predbehol vlnu podobných erotických trilerov 90. rokov, vybral vhodných hercov (práve preto, že Serraulta by sme v takejto úlohe asi nečakali), len to bohužiaľ natočil tak trochu ako televízny film. (27.10.2015)

Se vší nevyzpytatelností, zanechaný otisk rtěnky v číši smyslnosti. Žhnoucí plameny dráždivosti, žárlivé rýhy zakázané vášnivosti. Zavadil o kramflek. Zavaž mi střevíček. Přítulná kočka Charlotte Rampling našlapuje, drápky škrábe, svůdně hryže do mužské tváře. Ozývá se její chůze. Atraktivní krok. Uzřít nemravnou rafinovanost. Na zdi fotografie flirtující, pohled vyzývající, zrcadlí se zastřenost z dávných dob. Mystérium dámských stop. A její hlas. Prověřený motivem tah. Vábí do své náruče mužův hlad. Ona příčina, pověstná to žena, nestydatá dáma noci - kořist, oběť, odměna? Něco za něco. Pohleď do našeho lože. Odkryté in flagranti šapitó. Je jen má, je jen moje. Přerušené tajemství nás přitahuje. Hra na pravdu v erotických tenatech. Pohnut myslí, posedlý fanatik opěvované královny krásy. Její zrádná duše a tělo svírá mužům hrdlo. Mám svého pachatele, ale je mi tak nějak mdlo. (27.10.2015)