Komisár Moulin

Seriál, ve kterém Rénier zestárl již o 26 let a přesto hraje stále to samé:( První série jsem sledoval a jsou na *** hvězdičky, na nové už ale nemám sílu...) nově: Tak jsem se na pár dílů z 21.století opravdu pořádně podíval a musel jsem zareagovat. Ano, komisař stále jezdí na motorce, ale tvůrci díkybohu přeci jen zareagovali na věk hlavního představitele a upravili adekvátně tomu jeho postavu. Série se v současnosti opravdu asi pokouší o jakési mapování sociálních problémů francouzské společnosti. No nevím jestli si Moulinovci neukosli trochu velké sousto, ale přesto je to mírně nadstandartní seriálová podívaná. (24.05.2003)

totální opak julie lescautové,v celkem dobré kvalitě natočená francouzká kriminálka,připomínající ten starý dobrý styl americké školy.polda...drsňák,samotář,v kožené bundě,retkem v hubě a červenou mašinou brouzdá ulicemi pařiže,aby rešil průměrné kriminální případy,vim že na to hodně koukal táta a já sním... (05.01.2011)

Kvalita jednotlivých dílů a sérií byla hodně kolísavá.. navíc některé scénáře vůbec nerespektovali charaktery postav.. resp. v každém dílu měla tatáž postava úplně jinou povahu.. o tom, že o nějaké invenci při tvorbě zápletek se takřka nedá mluvit.. dvě hvězdičky za to, že Yves Rénier je marná sláva charismatický chlapík.. a pak za krásnou novinářku Natachu Amal jako jeho přítelkyni.. (19.01.2007)

To, co je na tomto seriálu, který chce být a je poctivou podívanou pro víkendové večery a přitom zpravidla nabízí ještě cosi navíc, pro mnohé nejvíc protiřečivě sporné, považuji pro sebe naopak za jeho největší plus. Ač u komisaře MOULINA jsou a zůstávají zachovány všechny znaky detektivky jako žánru, už pojetí postavy, která je "pouze" skvělým kriminalistou, jemuž zůstávají všechny lidské slabosti složitostmi vlastního osobního života počínaje, naznačuje, že se tu jedná o mnohem víc. Co ve své době, v sedmdesátých letech bylo v poetice žánrů průrazné, to i dnes zůstává osobité a neopakovatelné. Moulinovi, s nímž se Renier dokonale sebeidentifikoval, přibývají vrásky a v playboyovi mladších let postupně ožívá v charakteristice postavy někdejší osmašedesátnický rebel a neúprosný soudce doby, jejíž faktické rezignaci na přiměřené eliminování stále brutálnějšího zločinu ve všech jeho stále početnějších zpodobách Moulin rozumí stále hůře. Častěji se dostává do konfliktů, častěji však také účinně zasahuje proti těm, kteří jsou si až příliš sebejisti svou beztrestností. Kupodivu neztrácí kontakt s mládím: vztah k dceři, která je mu tolik podobná a kterou nemohl poznat dříve, mu nejen nahrazuje syna, ale současně mu posléze věnuje přítelkyni, pro kterou nikdy není obtížný. Platí to - a v tom je dcera opravdu potomkem svého otce - i naopak pro ni. Moulinovský seriál je velkou výpovědí své doby a ve svém žánru ve svém celku určitě bude patřit k respektované klasice. Pro své diváky, kteří na něm vyrostli, určitě. (03.02.2008)

Odhlédnu od silnějších a slabších dílů/sérií a budu hovořit obecně o seriálu. Komisař Moulin je charakter, jde z něj respekt. Možná na to šel Yves Rénier jako Jára Cimrman a "chtěl, aby to bylo jako ze života". U mě tedy dobrý a dobrý je za tři. Nedávno jsem začal Moulina znovu sledovat (ne zcela popořadě), a tak je možné, že časem přibude hvězdička - dolů s hodnocením rozhodně nepůjdu. (09.11.2013)