Frekvencia

Kdyby někdo věděl, na jaké frekvenci vysílá tohle rádio, ať mi dá echo. Docela rád bych brnknul sám sobě do minulosti a nadiktoval si seznam několika ne, místo kterých bych podruhé řekl jasné ano ano ano! Jinak tedy klobouk dolů za to, jak si tady poradili s celou tou časovou smyčkou. Kluci na to šli od lesa, místo slaďáckých řečí konali dobro a konali ho zatraceně dobře. Jenom ten apendix si mohli odpustit. Z toho jsem měl podobný pocit, jako kdybych si v klídku jel na kole půlnoční polňačkou a najednou se proti mně vyřítil tirák s dálkovými světly... (10.03.2012)

Masakr! Tohle je dalo by se říci úžasný snímek, který vás pohltí, dožene vás do extrémního napětí a zvědavosti na každou další scénu a pocítíte s ním i ohromnou radost ( a i nejen v přehnaném konci). Ovšem.....čekal jsem, že se nedočkám kvalitně zpracované tématiky putování časoprostorem po té logické stránce. To, co ale autoři předvedli, je skoro odsouzeníhodné. Nemá cenu přemýšlet, jak a jestli by vůbec mohl tento film vzniknout, kdyby se od logických nesmyslů, nedomyslů, chyb a parodoxů kompletně upustilo, to také není moje práce. Pokud se ale dočkáme v průměru jednoho paradoxu za 2 minuty, je to už opravdu přespříliš a já to tomuhle jinak skvělému filmu nemohu odpustit, jelikož se mi tím "díky" nim dosti znechutil....říkám si, copak ten režisér u toho vůbec nepřemýšlí? Prostě ho to nenapadne? Nebo to ví, ale doufá, že běžnému divákovi je to jedno? (a měl by pravdu, bohužel) (09.07.2006)

Film s rodinnou tématikou, pojatý jako sci-fi. Z tohoto důvodu je pro mě závěr jen logickým vyústěním příběhu ;-) Snímek začíná scénou v podstatě akční, aby se pak uklidnil, ale s přibývajícími minutami vás čím dál víc vcucával do strhujícího děje, plného znamenitých scénáristických kliček. Pátrání po násilníkovi stojí za to. (29.11.2004)

Frank není žádnej srágora, jako hasič má pro strach uděláno. nejraději má svoji rodinu, syna Johna a baseball. a jako každý večer tak i 13.10.1969, kdy obloha září jako při ohňostroji usedá ke své vysílačce. je 13.10.1999 a policista John najde starou vysílačku po svým tátovi. a na vzpomínku starých časů ji zapojí. na obloze sluneční erupce zažehly polární záři a on začne vysílat. a vysílá na vzdálenost 30ti let. a ten ským mluví je jeho otec.... už jen tento dějový úvod je pozvánkou pro ty, kteří věří tomu, že náš vesmír může mít víc prostorů a času. ti ostatní ať nezoufají. výborný příběh, bohatý na napětí a emoce. zvlášť když si představíte, co by bylo, kdyby se to stalo vám. a nezapomeňte: na stáří není nic špatnýho, pokuď se ho dožijete! (05.07.2006)

Obzvlášť zajímavými shledávám scény transformace přítomnosti, kterážto pramení ze změny minulosti. Nicméně jedna má výtka směřuje k nelogičnosti závěru. Sice v minulosti prostřelí otec vrahounovi ruku (to by se dalo snést), a v přítomnosti ji sice také má pryč - nicméně žije, je na svobodě. Musel se tedy celou dobu 30-ti let kdesi skrývat, dalo by se spíše očekávat, že zmizí úplně. Jinak se rozhodně jedná o zajímavý film, s výbornou kamerou, režijí a hereckými výkony a celkem originální myšlenkou. (21.02.2004)