リライト

„JAK JSEM JEN MOHL ZAPOMENOUT? STAČÍ TAK MÁLO, ABY SE MŮJ DRAHOCENNÝ OBYČEJNÝ ŽIVOT ROZPADL NA KOUSKY…“ V této anime adaptaci vizuální novely jsme seznámeni s Tennoujim Kotarou, který vede klasický středoškolský život. Od chvíle, co našel spící kamarádku Kotori v lese, se mu začala v noci zjevovat dívka. Avšak nejen ve snech, ale taktéž v jeho pokojíku a uprostřed Koutariho klidného spánku ho bezostyšně hryže do ruky. Neklidné noci nedají Koutarovi klid a rozhodne se najít pomoc u místní čarodějky v okultním klubu… » Co se mi líbilo: 1) Děvčata. Největším tahounem seriálu jsou jak jinak než ženské postavy. A když nad tím tak uvažuji, nedokážu si vybrat jednoznačnou favoritku. Všechny holky tu měli něco do sebe, tak proč tu dělat preference. 2) Kresba. Sice tu kresba nedosahuje kvalit ostatních anime seriálů své doby, nicméně já mám tenhle styl rád. V jednoduchosti je krása, ne? 3) Závěr série. Moje kritická duše byla tímto koncem spokojena. Není nad to, když všudypřítomný chaos dosáhne svého konce. » Co jsem nemusel: 1) Nejasný příběh. A nyní se vrhnu k negativům, mezi nimiž je samotná koncepce podání příběhu. Do poloviny této série se příběh točí kolem problémů v okultním klubu či některé z holčin. Pokaždé se našlo řešení a já jako divák jsem byl relativně spokojen. Poté ale nastupuje vyumělkované drama a příběhové zvraty, které mě nijak nezasáhly a příběh se začíná topit ve vlastním zmatku. Nevěděl jsem, kdo s kým spolupracuje, koho podezřívat a brát jako záporáka a koho naopak ne; nevěděl jsem nic. A když už jsem začínal tušit, o co tu každýmu jde, tak se najednou jednotlivé postavy začnou rozhodovat v rozporu s předcházejícími činy a mám v tom ještě větší zmatek. Takto děj pokračuje až do poslední kapitoly, kdy už má divák tendence se ironicky smát nad tím, na co se to vlastně kouká… 2) Drama postrádající hloubku. Pokud se mám bavit o dění okolo třídní předsedkyně, tak to bylo ještě fajn; sám jsem chvílemi koukal v mírném šoku na její nepříjemnosti, ale poté přichází plytké a neprocítěné drama, kdy se jako divák nedokážu vžít do pocitů hlavního hrdiny. Nesdílím s ním žádnou empatii a jeho problémy jsou mi upřímně u zadku. Podání druhé části této série je prostě bez emocí. 3) Otřesnou 3D CG animaci. Ta tomu nasazovala korunu. Do příběhu zasahují monstra; proč ne, samo o sobě mi to nevadí. Ale takhle okatě špatnou animaci příšer jsem teda nečekal. Chvílemi mi přišla rovněž směšná. Trhané pohyby a vůbec pocit, že se tam ty 3D pohybující se objekty vůbec nehodí, mi fakt pily krev. 4) Hudbu. Obvykle ji chválím, ale tady žádnou výraznou hudbu neočekávejte. To je oproti ostatním adaptacím visual novel od studia Key velký zlom. Není tu drama, není tu kvalitní hudba. Otvírák i zavírák je celkově nevyhraněný, stejně tak hudba na pozadí mě vůbec nenadchla. » Shrnutí: Do tohoto seriálu jsem se pustil s nadšením. Do poloviny první série jsem měl jasno o svém hodnocení; chtěl jsem titulu napálit tři hvězdy a odejít od seriálu spokojený. Nicméně, chaotický vývoj děje zapříčinil moje znechucení. Studio 8bit vložilo značnou část svých finančních prostředků na 3D animaci a záměr tvůrců prostě nevyšel. Naštěstí, původní visual novela sklidila od hráčů positivní hodnocení, takže se do ní v budoucnu taktéž vrhnu. Myslím si, že byl seriál nešťastně uspěchán a jeho autoři mu neposkytli potřebný čas na rozvoj všech postav. A jestli se pustím do druhé série? Naděje na kvalitní tvorbu přeci umírá poslední… Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v TV verzi (05.09.2018) (menej) (viac)