Ore no imóto ga konna ni kawaii wake ga nai - Season 1

Najdou se tu chvíle, při kterých tohle anime vypadá, jako že by chtělo nést nějaké poselství (senzacechtivost masových médií či obecně náhled společnosti na otaku), ale tyto náznaky pro mne bohužel strhává naprostá naivita celého seriálu. Všechny ty problémy či předsudky točící se kolem Kiriny a hlavně jejího koníčku se totiž vždy vyřeší jedinou diskuzí, při které postavy klidně přehodnotí celý svůj postoj se stejně ledovým klidem, s jakým si každý den mění ponožky. Hlavní hrdina, který sice celý seriál tvrdí, jak svou sestru nesnáší, ale ve skutečnosti by pro ní pravděpodobně skočil pod vlak (a to nijak nepřeháním) sice nepatří k nejoriginálnějším a dvojnásob to platí o jeho sestře (100% tsundere), ale většinu času mi na nervy nelezl ani jeden, takže v tomto ohledu jsem narozdíl od jiných potíže neměl. Škoda, tohle anime mělo dle mého navíc, takhle jen 3* za slušnou a moc hezky animovanou oddychovku. Edit: původních 12 dílů se ještě dále rozšiřuje o další 4 OVA, které mění (podivný) konec anime ve stylu původních novel a točí se tedy kolem jiné dívčí postavy, což seriálu očividně prospívá. (25.04.2011)

Trpezlivosť, ktorú ma hlavný hrdina so svojou mladšou sestrou nejde neobdivovať... O nej samotnej sa to však povedať nedá a to napriek tomu (alebo práve kvôli tomu?), akú ju autori spravili inak "dokonalou" - vynikajúca študentka, skvelá atlétka a modelka, čo z fleku napíše bestseller (i keď iba v eroge merítku), podľa ktorého okamžite natočia aj seriál... Hlavne tú poslednú časť si mohli odpustiť. Každopádne mi bolo hneď od začiatku jasné, prečo existuje ku tomuto anime toľko hentai doujinshi... Páčilo sa mi však vykreslenie súrodeneckých vzťahov, vždy iný ending, grafika a vedľajšie postavy sú veľmi zaujímavé. Sú tu aj dva možné konce, takže niet čo stratiť... U mňa zaslúžené 4* (11.10.2011)

Při sledování Oreima prošel můj vztah k seriálu několika různými proměnami. Od prvotního nadšení nad aspoň pro mě příjemně pojatým stylem vyhýbajícím se trapným vtipům, ke kterým téma přímo vybízí, přes menší otrávenost nad repetitivností zhruba kolem 7-8. epizody až po závěrečnou spokojenost po poslední scéně. Ano, taky mě mnohdy nehorázně štvala Kirina a její neskutečná nafoukanost, ano, taky jsem často nechápal, proč ji Kjósuke už jednou konečně nepošle k šípku a ano, taky jsem nespokojeně bručel u mnoha drobností, které působily iritujícím dojmem. Ale přesto všechno jsem nakonec spokojen. Z nějakého důvodu mi hlavní i vedlejší postavy přirostly k srdci a já tak i přes předchozí výhrady sledoval jejich vzájemná potýkání, hádky i sbližování s příjemným pocitem na duši. A o to,aspoň pro mě, nakonec jde mnohem více než o to, že se v rámci slice of life anime najde mnoho lepších kousků. (16.01.2011)

Hviezdička navrch čisto za absolútne dokonalé posledné 2 epizódy. Dovtedy to pre mňa nebolo nič viac, len pohodová oddychovka, ktorej sa príliš nedarilo dostať zo mňa akékoľvek silnejšie pocity... A to je pri anime nezvyk. Toto vyvrcholilo niekde v strednej časti, ktorú by som nazval až mierne otravnou, postavy sa tu chovajú divne a úplne nelogicky. Príkladom je hlavne rozhovor Ayase s Kyosukem, kde si Ayase zozačiatku stojí až hystericky za svojím a po jednom argumente sa jej názory od základu zmenia, no neviem... Ale ako som už spomínal posledné epizódy mi to vynahradili dostatočne, a aj keď by som v tomto prípade ocenil trošku iný (ale pre drvivú väčšinu asi neprípustný, stáva sa zo mňa strašné prasa :) koniec, som vcelku spokojný, a verím že toho pravého sa dočkám v druhej sérii. A škoda, že ani toto anime mi nepomohlo rozhodnúť sa či tsundere milujem, alebo nenávidím. Myslím že asi od každého rovnako :) 7/10 Update: Po zhliadnutí takmer dokonalej druhej série znižujem na 3*. (01.08.2013)

Od sestřičky jsem nic nečekal, tudíž mě velmi příjemně překvapila. Předně mě potěšilo, že to není klasické komediální anime, nýbrž „slice of life“, a téměř se v něm nevyskytují klasické komediální momenty (mlácení a řvaní) a stylizace (to je první, byť nespecifická podoba s Haruhi). Dobrou zábavu tak zajišťují dialogy (především Kirino vs. Kuroneko, mezi nimiž vyniká skvěle ztvárněný „souboj“ mezi mahó šódžo a temným fantasy), situace, v nichž se postavy ocitají (obzvláště střety Kjósukeho se světem otaku), a pak samotné postavy - oblíbil jsem si hlavní duo (druhá podoba s Haruhi), Kirininy kamarádky i bezelstnou Manami. Kirino mě většinou nedráždila asi i proto, že mi trochu připomíná mou sestru, a tedy jsem na podobné chování vcelku zvyklý. (Ano, díky tomuto anime jsem si uvědomil, že máme doma mírnou formu cundere (bije mě jen jednou měsíčně); loliconkou, pokud vím, sestra není.) Nebýt dvou přespříliš vážných epizod, udělil bych o chlup vyšší hodnocení. (Mimochodem, otázka „kam spěje?“, kterou si Zíza pokládala, mi u „slice of life“ nepřijde příliš důležitá, ale chápu, že právě kvůli tomu se tento subžánr někomu nemusí zamlouvat.) 7/10 (22.12.2010)