Twister

Ikonický zástupce katastrofického žánru druhé poloviny 90. let. První zničili planetu na Den Nezávislosti emzáci a poté pustošil Oklahomu Twister. Ani jeden z filmů pro mě dneska už zase tolik neznamená a na prdeli z něj určitě nesedím. Nicméně hlavně na Twisteru oceňuji hlavně fakt že s přibývajícími minutami táhne do děje stále silněji. Helen Hunt ani Bill Paxton nejsou zrovna ukázkoví blockbusteroví herci. V remaku budou zcela určitě hrát Zac Efron s Milou Kunis. 60% (19.08.2014)

Jak toho Jan De Bont moc nenatočil, tak mu při usednutí na režisérskou stoličku nelze upřít až nezdravá hyperaktivita. I kočírování velkolepých digitálních orgií chce pevnou režijní ruku - Rolland Emmerich by mohl vyprávět. De Bont se ve smršti jím servírovaných tornád přímo vyžívá a zároveň jimi maskuje, na styčném bodu nula, uvíznutý příběh z pera Michaela Crichtona. Hromady šablonovitých scén a charakterů, které jsou vytáhnuty z nejrozmatinějších zákoutí Crichtonovi fantazie pak, možná ano, možná ne-úmyslně strhavájí výsledek De Bontovi práce níž. Jako příklad si může divák vzít vybavení konkurenčních partií lovců tornád. Joe s Billem se vozí v rozpadajících se kraksnách, zatímco konkureční partie se řítí po silnicích i polních cestách v moderních džípech černé barvy a členové posádky se nosí v šedém stejnokroji. Charaktery postav (velmi lehce) načrtnuté hned na začátku se do konce filmu nezmění. Jejich chování je předvídatelné podobně jako v Nebezpečné rychlosti , ale tam to nevrzalo tolik jako zde, což je možná dáno tím, že zde se vyskytuje mnohem více postav než v De Bontově prvotině. Pořádný katastrofický film potřebuje pořádnou hudbu. O katastrofičnosti filmu (co se velkoleposti týče) lze úspěšně pochybovat, ale o nabušenosti soundtracku Marka Mancini už rozhodně ne. Nad přehráváním Billa Paxtona a pokusu o hraní Helen Hunt, lze bez jakýchkoliv obav mávnout rukou, protože o herce zde nejde. Jde o to si to užít, jenomže sledovat dvě hodiny černé trychtýře, jak likvidují všechno co je sebelíp přidělané, vyžaduje od diváka taky trošku trpělivosti. Vystříhat rádoby příběhovou vatu, která si říká řešení manželské krize , tak nad pátou hvězdičkou nezáváhám ani na chvilku. (12.06.2005)

Tohle byl můj první tornádovej film. poprvé jsem se z něj dozvěděl o šílencích - Lovcích tornád. A taky poprvé jsem ve filmu viděl létat krávy. Technické zpracování bylo na svoji dobu téměř dokonalé, děj však nijak nevybočoval ze schématu amerických katastrofických filmů. Ovoněno a ozvláštněno to bylo po všech těch požárech, sopkách a zemětřeseních jen tím Twisterem. Přesto budu hodnotit tehdejší optikou a mým údivem v kině. * * * * (29.10.2015)

nostalgické -4* tenhle film jsem měl kdysi hodně oblíbený a viděl jsem ho několikrát. Ale uvědomuji si, že jsem byl mladý a naivní a stačilo mě tehdy málo i jednoduchý předvídatelný děj. Přesto má něco do sebe - má spád, má romantickou "klišé" linku a byl první, kdo začal o tornádech točit. A v neposlední řádě se o tornádech nenatočilo zatím nic lepšího. To nostalgické kouzlo je v něm stále a proto mu ty 4 hvězdičky ještě nechám, i když by si objektivně zasloužil určitě aspoň o jednu míň. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (11.12.2019)

Pokud se dokážete přenést přes velkou nadnesenost filmu, čeká vás divoká honička za tornády všeho druhu. Viděl jsem o nich několik dokumentů a některé věci ve filmu jsou podle skutečnosti, ale velice často jsou v rámci dramatičnosti samozřejmě přitažené za vlasy. Jan De Bont umí, triky jsou na dobu přímo revoluční a banda tornádolovců dostatečně šílená (tzn. sympatická). (11.04.2003)