Twister

Ve své době špička katastrofického filmu, dnes příjemné upomenutí na to, že v daném žánru jde tvořit i tak, aby se divák necítil podceňován nebo regulérně urážen schématickým patriotickým patosem s průměrnými efekty a přehrávajícími nebo přímo dřevěnými herci. I když jde stále o zábavu bez hlubšího smyslu, v Twisteru všechno funguje tak jak má, a proto stále stojí o třídu výš než Day After Tomorrow (a o straigt-to-DVD a televizních počinech, které máme zejména v okurkové sezóně to "potěšení" vídat o víkendových odpolednách, radši ani nemluvím). Zásluhou sympatické hlavní dvojice je nezpochybnitelná sedmdesátka povýšena na osmdesátku, a je nutné poznamenat, že jde zřejmě o poslední dobrý film Jana De Bonta:) (27.03.2011)

Kdyby byl Honza de Bontů kolotočářem, na jeho twister bych chodil tuze rád. Dokázal totiž z Helči udělat sympatickou a hezkou ženskou, Filipa Hoffmana zamaskoval k nepoznání a především všechna nebezpečenství katastrofických filmů schoval do povedeného víru tornáda. A právě vlahý jarní vánek mi ve finále přivál tolik hvězd, kolik si nedokázal vykoledovat ani pantáta katastrof všeho druhu Roland. (19.12.2012)

V době kdy Twister přišel do kin, byla to pro mne událost. Byly to časy, kdy mě filmy podobného charakteru doslova fascinovaly, myslím tím ty speciální efekty a mnoho zničených aut, domů a měst (třeba takový Den Nezávislosti byl pro mě splněným snem). Děj mi byl u zadku, šel jsem slepě za několika ukázkami z traileru, kde tornádo zničí dům či vynese do vzduchu kamion. V samotném filmu jsem se sice nových záběrů nedočkal a přiběh na mě byl nudný, přesto jsem byl nadšen. Když jsem Twistra viděl teď (zhruba po deseti letech), kdy triky už nejsou nikterak výjimečné, dalo by se říct, že již není o co stát. Je to přesně případ filmu, který zestárně a přestane být čímkoli zajímavý. (29.04.2008)

Nevyzpytatelný nepřítel, u kterého chce skupinka meteorologů (spíš bláznů) rozluštit jeho tajemství. Když se spojí scénárista Crichton, producent Spielberg a režisér De Bont, může to být docela divoké. Bill Paxton chce rozvodem uzavřít tak trochu živější kapitolu svého života, jeho skoro exmanželka Helen Hunt ale nelenila a podle jeho návrhu sestrojila mašinu na výzkum tornád. A chce ji vyzkoušet v praxi. Tomu bude těžké odolat. Spielberg šetřil miliony na nejhvězdnějších hercích, aby je narval do speciálních efektů. A vyplatilo se. Berme to tak, že je to bezmála dvacet let, co tenhle hit proletěl kiny, respektive se v nich velmi pevně usadil. A vydělával. Věrohodnost filmového tornáda bylo tehdy a vlastně i dnes mimo chápání běžného diváka. Vzduchem létají domy, kombajny, traktory i krávy. Scénář se držel univerzálního schématu, moc toho nevymýšlel, prostě šel přímočaře kupředu. S emocemi mu to moc nešlo, vztahy mezi postavami nás také zrovna nezaujmou. Ale zato akce je svižná, přehledná a kolikrát docela zábavná. Tři až čtyři hvězdy.. (24.09.2015)

Stručně: otřepaná sbírka dějových klišé zabalená do povedených efektů. Nikdy mě nelákalo vidět tento katastrofický film podruhé, ani Helen Hunt a Bill Paxton pro mě nejsou dostatečně sympatickými tahouny. Mírný nadprůměr za slušnou audiovizuální stránku, v ostatních ohledech naprosto běžná americká produkce, tuctová jak dvouvrstvý hajzlpapír. 60% (31.05.2010)