Návštěvníci

Zcela náhodně a naprosto neplánovaně jsem po dlouhých letech narazila na tento seriál a s chutí i značnou nostalgií si dala opáčko.. Báječně jsem se bavila, skvělí herci, parádní hlášky, k tomu centrální mozek lidstva, amarouny a děda Drchlík jsou pro mě jednoduše řečeno nezapomenutelní, plus krásná hudba Karla Svobody..  Hlavně nenápadně! (22.07.2022)

Lahve! Platí se lahvema! Spousta dílčích zápletek, rozhodnutí a reakcí různých postav je hodně průhledně nesmyslná. Nebo třeba pojetí tv reportáže ze zkoušky zázračného auta (zázračného pro nás i pro ně?) je opravdu zoufalost. Pak ten trochu příliš budovatelsky uvědomělý, socialistickou morálkou čpící Kátin šamstr, představovaný zde jako nonkonformní umělec – intelektuál (vocaď pocaď, soudruzi). Ale nic z toho mě nepřinutí ubrat hvězdičku, protože Návštěvníci jsou kult ze všech kultů ten nejkultovatější, v mém žebříčku seriálů navždy No. 1. Mimochodem, objevil jsem na internetu dvoje na sobě nezávislé fandovské stránky Návštěvníků – oboje německé (Die Besucher), na nichž se mimo jiné badatelsky řeší, kolik vlastně bylo Adamových sešitů a předkládají se sofistikované teorie o významu slovesa "humidieren". V jedné pražské kavárně jsem zase sledoval mladou Češku, jak své společnici anglicky vysvětluje, co jsou to amarouny. Co na to říci? V zájmu budoucnosti – hlavně nenápadně! Hovoří CML. (19.02.2011)

Josef Bláha nejlepší, puntičkářský a přitom tak mile až pateticky něžný ke svému vědeckému teen vzoru. Taky si člověk uvědomil, jak byla Dáda nádherná a nemyslím tím její typické vlhké scény s delfíny ani Abrhámem, prostě ten půvab, který docenil až pan Felix díky té své dlouhé a na konci prudce zahnuté trubce, o pěstěném nátisku nemluvě. Jiří Datel Novotný měl myslím našlápnuto k idolu žen, jeho sympatický ksicht tehdy jistě nedojal jen Jitku Molavcovou či CML(čti cumel) v podání Miroslava Moravce. Akorát věčná luxusní svině Dana Bartůňková odolala, dajíce jako vždycky přednost materiálním hodnotám tentokrát nikoliv v podobě zláťáků od čertova švagra, nýbrž zlatým pískům v Bulharsku. Vlasta Brodský opětovně ideální pro svou roli. Josef Dvořák byl čtvrté kolo u vozu, holt bylo potřeba i někoho se slabostí pro technická udělátka či buřty, a ačkoliv se pro tuto roli Dáda veskrze nabízela, tvůrci si netroufli smělou myšlenkou dovézt do konce. Odejmuto od vtipkování, seriál nikoliv ideální, nicméně s jasně převažující skvadrou kladů, mezi něž přiřaďme i Svobodu, Švankmajera a hlavně celkově pozitivní až roztomilé charaktery hlavních i vedlejších postav. Milá vzpomínka. Každý seriál, který aspoň maličko zabolí, když končí, je přínos, zvláště z pohledu dnešních "projektů". 80% (17.05.2016)

Seriál jsem viděl před mnoha lety, a pak jsem na něj nějak zapomněl, až doteď, kdy jsem si chtěl trochu oprášit vzpomínky na dětství. A musím říct, že i po letech seriál baví maximálně - i když současnou omladinu asi úplně ne, ale nás, pamětníky oné doby určitě. Perfektní námět (cestování časem vždycky funguje, a je úplně jedno kterým směrem se cestuje), skvělé herecké obsazení (v čele se Josefem Bláhou, Josefem Dvořákem a Dádou Patrasovou) a spoustou vtipů a hlášek. Víc snad ani není potřeba psát, ale je potřeba vidět. Rozhodně patří do zlatého fondu české kinematografie... (10.06.2013)

Seriál, který spojoval národy (ve světové radě zasedaly osoby různé barvy pleti, vyznání, kultury), seriál, který ukázal erotiku také z jiné stránky (obnažená ňadra a ženský klín že je v roce 2484 hanbou? Zapomeňte!), seriál, který se stal také obětí nesmyslné soudní pře (akademik Filip dlouho akademikem Filipem nebyl) a seriál, který navždy obohatil český slovník o pár nových českých slov. Už od začátku mě fascinuje Svobodova hudba, jakožto i další předěly, které ve filmu zazněly byť jen jednou. České sci-fi je hodně vzácný úkaz a málokdo ho dokázal uchopit tak, aby to bylo koukatelné, pro děti a zároveň i pochopitelné pro dospělé. I když pan Polák natočil seriál primárně pro mládež, nepochybně seděli u normalizačních obrazovek i dospěláci. Snad zřídkakdy se film dostane i k soudu. Jistá vdova po akademiku Filipovi tvůrce zažalovala za nechtěnou podobnost s hlavním představitelem, kterého ztvárnil úžasný Josef Bláha. To vše by se snad i dalo pravděpodobně pominout, ale když Otakar Brousek, neméně vynikající herec své doby, prohlásil to, co bylo ve scénáři, bylo po legraci ("Přípravy k evakuaci ohrožených oblastí pokračují bez ohledu na výsledky té zatracené expedice, kterou jsme vůbec neměli vysílat, zvlášť když ji vede diletant."). Zajímavostí také je, jak si tvůrci poměrně dalekou budoucnost představovali. Uniformní obyvatelstvo a především i genetickou vadu, pokud to tak můžu nazvat, bez vlasů. Všichni přítomní totiž dostávali paruky na vytvořené pleše, avšak Eugen Jegorov dostal ve své době slušivou paruku na své přirozené "holé koleno". Bláha - Dvořák - Patrasová - Novotný, čtyřka, která zachránila svět budoucnosti. Měl by o ní vědět každý, jednoznačně doporučuju. (03.12.2006)