Poviedky z kuchyne

Neskutečně zábavný a zároveň drsný film mě nadchl již při čtení námětu, jehož potenciál snad ani nešlo nenaplnit. Již úvodní záběry na konvoj pozorovatelů jsou předvojem k rozehrání pořádné (a často absurdní) tragikomedie. A ačkoli je samozřejmě dopředu jasné, jak se bude vztah pozorovatel-domácí vyvíjet po počáteční netečnosti, s chutí se na ten průběh podíváte. (28.01.2016)

Pozoruji, abych byl pozorován :) Když si to vezmeme kolem a kolem, dal by se celý film shrnout do 10minutového kraťasu - místo toho máme snímek o délce 92 minut, který dialogy právě neoplývá... a vůbec to nevadí! Pravda, prvních 25 minut jsem přemýšlel, jestli se na to chci dodívat, ale pak už jsem nelitoval, že jsem vydržel až do konce. Zvláštní způsob vyprávění se skvěle hodí k atmosféře adventu v subpolárním kruhu a osudům lidí, kteří toto období musejí trávit doma sami. 75% (08.10.2013)

Bizarní snímek s těžko uvěřitelným námětem a zároveň lehkým nadhledem nejen z vyvýšené kuchyňské pozorovatelny... Prim zde hraje kromě tradičního svérázného severského pojetí komedie rovněž skvělá, citlivě ušitá hudba. Scény vyvolávající výbuchy smíchu střídají melancholická pohlazení. Děj plyne pomaleji, ale přirozeně. Kamera bere dech, herecké výkony jsou nenucené, zkrátka vše je tak, jak má být. Vyústění je zajímavé a rozhodně nečekané. Přesto to chtělo do kuchyně přidat ještě špetku... něčeho... takového... vlastně sám nevím... vy víte? 80% [Norský týden v Ponrepu, 2015] (27.05.2015)

Takový příjemný, lidský film, postavený na absurdní situaci pozorování, jak se kdo chová doma ve své kuchyni. Z pozorovaného se časem stane pozorovaný, a nakonec se setřou všechny rozdíly - Nor, nebo Švéd, úkol, neúkol, důležité je porozumění, popovídání si, sdílení. O tom je život. O přijetí druhých lidí do našich životů, aby ty nebyly fádní a zbytečné, jako onen samotný experiment s kuchyněmi a optimálním rozmístěním spotřebičů a nábytku. Žel film přes silná místa mohl být kratší a často jsou zde scény jen proto, aby naplnily celovečerní stopáž. (05.07.2013)

Jsem zklamaná. Začátek se ještě rozvíjel slibně, na kafkovskou notu, ale pak se to zastavilo v bodě nula a tam to zůstalo až do konce. Komedie to tedy skutečně nebyla. Vlastně to byla docela nuda, koukat se do jedné vesnické kuchyně, ve které se skoro nic neděje. Ba co víc, ani ta atmosféra, kterou jsem očekávala, na mne nedýchla...Takže si pro sebe uzavírám: norsko-švédské komedie-dramata příště nebrat. (05.05.2010)