Tár

Nechal jsem se nachytat a žil v domnění, že nějaká Lydia Tár existuje. Současně zaplatím drink každému, kdo nemá elementární přehled a znalosti o vážné hudbě a vydržel první hodinu nezadřímat. Stopáž je vražedná a také to podle toho dopadlo. Závěr míří do absolutního bizáru a snižuje celkem kvalitní podívanou v prostřední části snímku. Cate Blanchett hraje výborně, čekal jsem ale přece jen trochu víc po všudypřítomných ódách. Zasmál jsem se Marku Strongovi, toho bych v takovém filmu opravdu nečekal. (22.12.2023)

velké a přesto komorní. Emocionální a přesto studené a odosobněné. Téměř tříhodinová one woman show Cate Blanchet, jejíž postava geniální skladatelky a dirigentky je něco mezi Natalie Portman v Black Swan a J.K. Simmonsem ve Whiplash rozhodně není filmem pro každého, ale kdo má rád pomalá, dobře napsaná a dobře natočená dramata a dá Tár šanci, pak se mu odmění měrou vrchovatou...80% (26.11.2022)

Specificky natočený film s vlastním stylem, kterým režisér vyjadřuje názory a pocity hlavní hrdinky. Bohužel za celý film jsem se na něj nedokázal napojit, a ve výsledku pro mě Tár zůstal filmem s velmi dobrým výkonem Cate Blanchett, ale ve všech dalších ohledech dost prázdný. Musím ocenit, že film nemá problémy s tempem, takže jeho délka není kámen úrazu. Tím jsou pro mě nevýrazné dramatické či emoční projevy všech postav, chybějící gradace při postupné a zjevné psychické nepohodě hlavní hrdinky. Všechny osobní či mezilidské konflikty jsou vyjádřeny spíše jemnými nuancemi, chybí zásadnější konflikt který by přidal snímku na intenzivitě. Ani k určitým tématům jako je zneužití vlastního postavení nepřistupuje Todd Field nijak zajímavě. Hudební stránka je slušná, ale určitě tím není Tár nijak výjimečný. Ostatně téma vážné hudby mě dost míjí, a ovlivnilo to i můj zážitek, který bude bezpochyby větší pro ty kteří v tomto odvětví umí chodit, a umělecké dialogy mezi postavami jim budou říkat něco více než pouhá jména a fráze na papíře. (01.03.2023)

Po toľkých chválach a nomináciách na prestížne ceny som sa na tento film celkovo tešil. Nielen kvôli zaujímavému námetu, ale aj na Cate Blanchett, ktorú mám v obdobných dramatických rolách skutočne rád. Bohužiaľ, Tár nesplnilo moje očakávania a na môj vkus tam bol až príliš výrazný psychologický rozmer, ktorý doslova pohltil všetko ostatné perspektívne v tomto filme. A pritom to prostredie orchestrov, ale aj súkromia svojskej dirigentky Lydie malo obrovský potenciál. Značnú časť filmu som mal pocit akoby sa to chcelo podobať atmosférou na Black Swan, no nejako to nebolo ono... Avšak vidím, že ostatných to nadchlo oveľa viac ako mňa a sú doslova unesení týmto kúskom Todda Fielda. Na mňa to žiaľ nezabralo :( Škoda. (12.01.2023)

Rozklad života v postpandemické době, v přímém přenosu... Skladatelka Lýdie Tár není úplně příjemná osoba. Manipulativní, namyšlená profesionálka, která s lidmi jedná jako s figurkami na své osobní šachovnici. Vše samozřejmě dělá s taktem a úsměvem. Ve chvíli, kdy ale netáhnou jak mají, rozmetá je na kusy. Přesto její nesporný talent, nadšení pro věc i ochota podřídit se hudbě a vzít si ji za vlastní prostupují hlasitě celým filmem a divák ji přes všechny záporné vlastnosti musí obdivovat. Hlavní kapelník Todd Field tomu přimíchává paranoiu, komentáře ke cancel culture a lesbickému rodinnému životu (někdo musí být taťka). Cate Blanchett je uhrančivá svým výkonem a sebevědomě kráčí pro zlatou sošku za nejlepší herecký výkon. K tomu všemu nádherná hudba. Majstrštyk, i když malinko do sebe zahleděný. (21.01.2023)