Kat nepočká

S rozpaky hodnotím tento film, spíše jako mírné zklamání. Troufám si říci, že okupační realitě z hlediska exteriérů a interiérů se dá hodně co vytknout. Některé rekvizity ani kostýmy se neslučují s obrazem doby. Což je v kresbě prostředí přinejmenším zarážející. Nespornou hodnotou filmu je pochopitelně výrazná postava Jiřiny Bohdalové v roli Karly Hlinové. Protože osudově tragický úděl Karly Hlinové (vlastně Anny Letenské) vznikl podle skutečnosti, tak možná by splnil lépe svůj účel, kdyby ve filmu nebylo tolik klopýtnutí. (24.07.2016)

Vytříbené herecké výkony Jiřiny Bohdalové, Martina Růžka a Radoslava Brzobohatého, dusná "něco visí ve vzduchu a není to nic dobrého" atmosféra, mrazivý závěr. To vše Kat nepočká stále nabízí. Je ale pravda, že dobovou atmosféru se panu režisérovi a jeho týmu tentokrát příliš navodit nepodařilo. Ovšem to je spolu s poněkud zbytečně nataženou stopáží to jediné, co lze filmu vytknout. Jinak jde o poctivou podívanou, která by měla být známější.__P.S. Patnáctiletý Oldřich Kaiser je ve své první filmové roli přímo roztomilý. (09.07.2014)

Souhlasím s Bartem, paní Bohdalová uměla i vážné role. Tohle protektorátní drama si celou dobu neslo velmi dusivou atmosféru a mne bylo od začátku jasné jak se věci mají... Konec mne proto nepřekvapil, to ale nijak nesnížilo můj zážitek z filmu. Těch 102 minut uteče jak nic, to mi věřte. Jediné co bych filmu vytkl a to je bohužel častá věc u filmů ze sedmdesátých let, ža ačkoliv se tvůrci snažili protektorát přiblížit dobovými vozidly, uniformami Němců atd... na filmovém štábu nepoznáte, že jste ve čtyřicátých létech. Chlapi mají účesy na patku, kotlety, široké nohavice, květované košile atd... Při natáčení filmu si tak člověk nepřipadal u nějaké té napodobeniny amerických tanečně-muzikálních snímků těch dob, ale u televarieté kam možná přijde i kouzelník... Je to škoda, ale laik neznalý reálií si s tím nemusí lámat hlavu a nijak mu to nezkazí dojem z filmu. Pokud si budete chtít Annu Letenskou skutečně připomenout, pusťte si komedii Přijdu hned z roku 1942. Tam točila svoji poslední roli, tam ji gestapo nechalo milostivě ve filmu dohrát. Pak kat nečekal a zatímco jí byl popraven manžel, byla deportována do Mathausenu kde byla zastřelena. V té komedii ale na ní nepoznáte, čím musela tato statečná herečka. Hluboce smekám. Tento film jem jí důstojnou poctou. * * * * (28.10.2014)

Tématicky určitě silné a celkové zpracování má celkem solidní úroveň, což platí i pro herecké obsazení. Byl jsem celkem zvědav, jak se s touto rolí popasuje Jiřina Bohdalová a myslím, že si vedla obstojně, ačkoliv pro ni neplatí, že by byla trefou do černého. Pokud by scénář kopíroval události okolo Anny Letenská tak, jak se skutečně staly, Bohdalová by svou roli nezvládla. Alespoň si to myslím. Kdo se mi naopak velice líbil byl Martin Růžek v roli postavy, jež měla předobraz v Miloši Havlovi. Do dnešních dnů na mě tento člověk působí rozporuplně, protože si nejsem jist tím, zdal jeho intervence u nacistů byla čistě zištná, či byla vedena soucitem. A Růžek tu nejednoznačnost ztvárnil mistrně a docela mě to překvapilo i vzhledem k době, v jaké byl film točen. Celkově se jedná o velmi dobrý průměr, ale Anna Letenská by si zasloužila důstojnější zpracování. 60% (21.10.2012)

"Ve filmu se nikdy nestřílí doopravdy:" V tom protektorátním filmu se v případě herečky Anny Letenské vskutku doopravdy "střílelo". Pokus o jakousi variaci na tento osud se Františkovi Filipovi vcelku povedl. Velkou zásluhu na tom má Jiřina Bohdalová, která je v tom filmu Letenské docela podobná. Uplatnila zde přitom jak něco málo ze své typicky rozverné polohy (pří scénách z natáčení), tak ale především tu méně známou dramatikou polohu. Výborně ji přitom sekundují Martin Růžek a především pak Radoslav Brzobohatý. Celkově tedy po herecké i režijní stránce nemám co vytknout. A tak mi nezbývá než jen upozornit na jisté historické nepřesnosti. Jednak Letenská (oproti filmu) poslední scénu filmu dotočila. A pak taky v úvodním titulku bylo uvedeno, že se onen příběh odehrává až v roce 1944, ovšem v jednom dialogu je zas zmínka o bitvě u Stalingradu, která proběhla již v roce 1942. Přitom právě v tomto roce se onen tragický příběh Letenské doopravdy stal. PS: Vzhlédnuto jako připomínka 85 let od začátku nacistické okupace v březnu 1939.  (15.03.2024)