Kat nepočká

"Ve filmu se nikdy nestřílí doopravdy:" V tom protektorátním filmu se v případě herečky Anny Letenské vskutku doopravdy "střílelo". Pokus o jakousi variaci na tento osud se Františkovi Filipovi vcelku povedl. Velkou zásluhu na tom má Jiřina Bohdalová, která je v tom filmu Letenské docela podobná. Uplatnila zde přitom jak něco málo ze své typicky rozverné polohy (pří scénách z natáčení), tak ale především tu méně známou dramatikou polohu. Výborně ji přitom sekundují Martin Růžek a především pak Radoslav Brzobohatý. Celkově tedy po herecké i režijní stránce nemám co vytknout. A tak mi nezbývá než jen upozornit na jisté historické nepřesnosti. Jednak Letenská (oproti filmu) poslední scénu filmu dotočila. A pak taky v úvodním titulku bylo uvedeno, že se onen příběh odehrává až v roce 1944, ovšem v jednom dialogu je zas zmínka o bitvě u Stalingradu, která proběhla již v roce 1942. Přitom právě v tomto roce se onen tragický příběh Letenské doopravdy stal. PS: Vzhlédnuto jako připomínka 85 let od začátku nacistické okupace v březnu 1939.  (15.03.2024)

Film, který v nadprůměrném hodnocení drží zúčastněná herecká elita. V mých očích určitě. "Opilec" Radovana Lukavského se staví hrdě do řady všech kvalitních opilců čs kinem., Růžek jede svého klasického "slizouna", zde dokonce buržoazně založeného, univerzální československý nacista Jindřich Nareta to zase odnesl, Milada Ježková je velmi příjemné osvěžení, stejně tak skvěle hrající Antonie Hegerlíková. A Jiřina? Tenhle film je hlavně její šou - Naprosto perfektní. Navzdory (možná) nucenému, dobovému poselství o prohnilém filmovém businessu v období protektorátu - tedy businessu prvorepublikovému - i navzdory slabé atmosféře, kde se nám chvílemi režisér snaží namluvit, že v tomto období u nás již stály klasické, betonové lampy, v tom vidím i skvěle se vyvíjející drámo, lámající a odhalující lidské charaktery a to vše s prvky kriminálního příběhu. Samotný závěr je excelentní, to mi nikdo nevymluví, stejně tak úvodní seznámení se s paní Hlínovou, o které všichni jen mluví, popisují její povrchnost i rozmařilost, ovšem první setkání diváka s ní, je obraz velmi odlišný. Ani jedné ze svých rolí neuteče - musí je dohrát dokonce všechny. (07.02.2015)

Pokud mi někdo řekne, že nemá rád Jiřinu Bohdalovou, pak mu můžu vřele doporučit toto dílo.Zde se Bohdalka objevuje v úplně jiné rovině, rozhodně ne s tím svým připitomělým úsměvem, který používá snad v každém filmu. Zde předvedla i jinou rovinu svého herectví a řekl bych že obstojně. Jí se může vyrovnat snad jen........ vlastně nikdo. Ostatní herci v mezích normy až na Lukavského. Profesor Lukavský tentokrát velice zklamal. (01.02.2004)

S rozpaky hodnotím tento film, spíše jako mírné zklamání. Troufám si říci, že okupační realitě z hlediska exteriérů a interiérů se dá hodně co vytknout. Některé rekvizity ani kostýmy se neslučují s obrazem doby. Což je v kresbě prostředí přinejmenším zarážející. Nespornou hodnotou filmu je pochopitelně výrazná postava Jiřiny Bohdalové v roli Karly Hlinové. Protože osudově tragický úděl Karly Hlinové (vlastně Anny Letenské) vznikl podle skutečnosti, tak možná by splnil lépe svůj účel, kdyby ve filmu nebylo tolik klopýtnutí. (24.07.2016)

Je to taková nenápadná televizní inscenace, která se ve dnech významných výročí nesměle krčí mezi pompéznějšími pořady. Snad by si ale zasloužila větší pozornost. Vrací se ke zlým časům naší vlasti a upozorňuje alespoň na jeden z těch miliónů smutných osudů. V rámci televizních her je to obdivuhodné dílo s dobrými hereckými výkony. (27.10.2005)