Kotva u přívozu

první uvedení na obrazovkách způsobilo rozruch v celé republice. televizní hlasatelky byly od té doby sledovány s mnohem větším zájmem, ale též despektem: nahoře huj, dole fuj, pani, vždyť ukazovali, že od pasu dolů má na sobě jenom spodní kalhotky! prkenná a mrtvolně bílá Jana Šulcová, prkenné a rádoby lidské cameo Oldřicha Vejvody, důstojný Jan Kačer, naslouchající básni během náročné sváteční služby (však by se nakonec ukázalo, že je to pěkný chlípník!), neuvěřitelně infantilní Vladyka (úspěšná umělecká reinkarnace Tomáše Holého, jak už tu mnozí podotkli), rozpačitý Petr Haničinec. nemožné dialogy a na hlavu postavené "komediální" situace bohužel režisérce vydržely až dodnes. pro příznivce filmu S tebou mě baví svět (já k nim nepatřím) je dobrou zprávou, že toto byla umělecká rozcvička paní režisérky (26.12.2011)

Mně to celé vyznělo jako óda na „práci“ tehdejších hlasatelek. Jako by se bez jejich hlášení o tom, jak se na film dívat zhroutil svět. A vůbec nikdo už mi nenamluví, že neseděla druhá v záloze, ale že musela do akce zrovna hlavní hrdinka filmu. Takže pro mne takto zcela jednoznačný odpad, ale nutno uznat, že občasné hlášky dávaly snímku trošičku „náladu“. A to jako jedné cením. 201301048400/8700 (29.01.2014)

Komedie rozverná jako Husákova tvář při projevu. 1) Typickou socialistickou rodinu, jak se můžeme poučit, tvoří "šéf" (matka), "Bobeš" (její partner), "Bobšík" (její syn) a nezapomenutelný "Arnošt" (Wartburg). 2) 39letá Marie Poledňáková (scénář a režie) byla v nejlepších létech a v nejlepším tvůrčím období. 33letá tehdy vysoce populární (to nepochopím) Jana Šulcová odvedla solidní práci stejně jako již 50letý Petr Haničinec. Mou pozornost poutá zejména 21letý Miroslav Vladyka ani tak ne pro standardní herecký výkon jako spíš pro svou neobyčejně svěží a přitažlivou vizáž a pěknou postavu. 3) Snímek je příjemný i když poněkud husákovsky strnulý návrat do časů, které se nikdy nevrátí, do časů mého mládí... (23.12.2012)

Laskavá a lidská komedie z dílny tvůrkyně Veselohry století, možná jen zbytečně moc ubrečená, přesto nedoceněná, ať už svou kvalitou dobového svědectví (Wartburk, Kavčí hory, doba ve které jsme my a naši rodiče žili) nebo nepoplatnou a stále se opakující tragikomedií lidského dospívání a prvních nesmělých výletů z hnízda. Miroslav Vladyka hraje skvěle, místy je k nevydržení "chytrý", vtipný, a falešně dospělácký. Překvapil především nevšední styl humoru (Vladyka, Haničinec), s jakým se tento televizní projekt potkává. (22.01.2012)

Gender Studies jsou na pochodu, zatímco Marie Poledňáková píše a režíruje pro Janu Šulcovou roli ženy s velkým Ž. Její Magda pracuje jako hlasatelka ČST, vychovala syna, staví dům, má vážnou známost (s kamarádským a sexy Haničincem) a zároveň koketuje téměř na pracovišti s dalším idolem (Jan Kačer). Dokáže Magda najít rovnováhu, všem vyhovět a přijmout synovu první velkou lásku (debutující Vida Skalská)? Poledňáková měla za sebou Stoličku a Polepšovnu a před sebou S tebou mě baví svět a přesně takovou je Kotva u přívozu. Z předešlých filmů dál rozpracovává téma matky - syna (tentokráte v odrostlejším věku) a nově se "připravuje" v televizní střižně na nahrávací studio pro rajské uličky. Vytváří svět, kde hlavní hrdinka má za každých okolností hlavní slovo a všem jejím blízkým jde pouze o to ji potěšit. Sci-fi? Atmosféra emancipace na začátku 80. let je nicméně neopakovatelná, Jana Šulcová má několik velice silných scén a prostředí tehdejších Kavčích hor je dobré si zapamatovat. (27.12.2011)