Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Hrůzostrašný film, s děsivými a velmi působivými scénami, a místami s téměř hororovou hudbou. Napjatá, dusná a velmi tíživá atmosféra od začátku až do konce, skvělé herecké výkony všech protagonistů. Bohatí židé doplatí na svojí důvěřivost. Jiřího Adamíru a Jiřího Brudera za ztvárnění svých rolí, asi neměli tehdejší diváci zrovna moc v lásce. Ale přesto skvostně zpracované a bohužel i pravdivé. Novela (příběh) je prý ale ve skutečnosti o poznání lepší. Tak nevím.? Bohužel jsem ještě neměl tu možnost se s ní seznámit. (17.12.2006)

Jak už tu někdo napsal je to film s opravdu silně tísnivou atmosférou Nejistotou z každého dalšího kroku, která je až hmatatelná a dává už od počátku tušit neblahý konec, který se minutu po minutě plíživě blíží k nevyhnutelnému děsivému závěru. Dnes jsem na tento film náhodně narazila, z hodin literatury si pamatuji děj tohoto příběhu. Tento film staví na silném ději celého příběhu a na jiskrných dialozích, někdy i monolozích postav. Jiří Adamíra se svým laskavě dobrotivým pohledem a zákeřným chováním mě dnes asi bude strašit ze spaní, opravdu mě z jeho pohledu mrazilo v zádech, obdivuji herce, kteří přes svůj milý zjev dokáží zahrát největší sviňuchy ( záporáky), nic nedokáže člověka tak dostat jako vlk v rouše beránčím. (27.02.2013)

Strhující mrazivé drama o skupince bohatých českých občanů židovské národnosti, kteří dostanou možnost koupit si u nacistů milost. Těm velí esesman Adamíra a mě z něj skutečně běhal mráz po zádech. Ostatní herci (všichni) zdatně sekundují. Němci mají ďábelský plán jak získat veškerý majetek zadržovaných, včetně toho, který mají jejich příbuzní v zámoří. Moskalyk prokázal, že i s minimem herců v chudých (avšak zcela dostatečných) kulisách vagónu a tzv. svlíkárny lze i v TV produkci natočit krutou obžalobu nacismu a holocaustu. Samozřejmě nelze opominout knižní předlohu Arnošta Lustiga, který do většiny svých knih zapracovával své vzpomínky na pobyty v koncentračních táborech Terezín, Osvětim a Buchenwald. * * * * * (09.12.2011)

Tímto smekám pomyslný klóbrc před TV filmem Antonína Moskalyka. Děsivě reálný příběh v podání Růžka ,Adamíry, Fišerové, Nedbala a dalších je nejen dobře režírovaný a zahraný, ale především dobře napsaný. Přestože je od samého začátku jasné jak to celé dopadne, není zde prakticky žádná šance film odzívat, nebo nedokoukat. „...už zase slyším jak chtějí peníze za uhlí, za ústřední topení, za zvonce na palubě a snad i za brázdu za lodí.” (20.10.2010)

Tak tohle byla jedním slovem bomba...hlavně ta atmosféra, prostupující celým filmem je úžasně nepříjemná. Úplně jsem se viděl v roli bohatého žida, co se veze s ostatníma vstříc lepším zítřkům vydán v podstatě na milost a nemilost jedné mocné arcisvini a ch chvíli přichází další a další komplikace. Onu arcisvini zde hraje Jiří Adamíra a to takovým způsobem, že by z toho šel mráz po zádech i ptáku ohniváku. Ten jeho sebejistý, nelidský úsměv, který nesundá snad ani na minutu je zničující. Ony herecké výkony jsou v Modlitbě.. vůbec ohromující. Teď mám hlavně na mysli maličkou, avšak absolutně nezapomenutelnou roli pana Nedbala.."Jsem pán v sušárně vlasů.." kdo neviděl, nepochopí. (30.03.2013)