Život v oblakoch

Duchaplná hříčka o tom, jak se dělá film. 1)  Charismaticky vyhlížející 41letý scenárista a režisér (jindy i kameraman) Tom DiCillo původně napsal scénář jako půlhodinovou ukázku pro 35letou Catherine Keenerovou (Nicole).____ 2)  Tak nevím, když si tak čtu místní komentáře a vůbec další info, jestli bych neměl zvýšit hodnocení. Možná mi něco uniklo. Je fakt, že ke konci už bych mohl uvažovat o čtyřech hvězdičkách. No počkám si, až film uvidím znovu._____ 3)  Velkým plusem je obsazení. Je tu 37letý Steve Buscemi (režisér), 31letý fešák Dermot Mulroney (kameraman Wolf), 25letý Kevin Corrigan (asistent kamery), 42letý Robert Wightman (asistent s vlastním scénářem Bob), 32letý James Le Gros (herec Chad Palomino), 25letý 135 cm vysoký Peter Dinklage (herec Tito) či 69letá Rica Martensová (režisérova matka)._____ 4)  Film přišel na cca půl miliónu dolarů. Financovali ho zúčastnění herci a režisérovi přátelé poté, co profesionální producenti odmítli_____ 5)  Podle titulků vznikl v roce 1994._____ 6)  Co by na věc asi řekl Karel Čapek se svým dílkem Jak se dělá film? Moc se to od jeho dob, zdá se, nezměnilo. (12.08.2021)

On ten film jako není špatný, jak by se mohlo zdát z mých tří hvězdiček hodnocení, a ta úvodní černobílá, asi dvacetiminutová část je naprosto skvělá a shrnuje vše, co sám znám z natáčení a z toho, co všechno nečekaného se může pos.at. Jenže pak začne ta reálná část, kde se sice občas nějaké ty fórky a pomrknutí objeví, ale celkově už tomu chybí drajv a nějaký silnější podpříběh (s výjimkou matky v závěru). Takový film o filmu je v podstatě pořád o tom samém, takže ty podpříběhy jsou důležité. Tohle mi přišlo jako levná variace na Americkou noc, kde se řeší v podstatě ty samé citové problémy (u Truffauta vážně, zde s jemným, pobaveným nadhledem), nebo na Francouzovu milenku (film, ne knihu). Herci hrají skvěle, o tom žádná, je vidět, že je to i baví, ale prostě natáčení často není nijak velká zábava, spíš je to o neustálém a zdlouhavém čekání na další záběr, takže u tohoto žánru skutečně ocením jiné, originálnější uchopení. (27.12.2022)

kameraman Jima Jarmuscha natočil svoj film o tom, ako sa točí nezávislý nízkorozpočtový film a čo všetko sa pri natáčaní môže pokaziť. Scenár, ktorý si sám napísal, je jednoduchý, v podstate sa celý dej odohráva behom veľmi krátkeho časového úseku, narába sa tu so snami a preto zdanlivo jednoduchý scenár umiestnený v dekoráciách troch scén na pľaci filmu a rozohraný medzi niekoľkými členmi štábu je trošku zložitejší pre rekonštrukcii toho, čo je vlastne realita a čo sen, čo je skutočný film a čo len snívanie o filme - predstavy, túžby, sny a poblúznenie filmovaním je tu veľmi šikovne zapracované a pri tom všetko ostáva priestor na krásne a presné rozoberanie priam modelových situácií, ktoré sú každému začínajúcemu, nezávislému študujúcemu či nízkorozpočtovým filmom sa venujúcemu filmárovi (z akejkoľvek pozície akéhokošvek člena štábu) dôverne známe, preto aj keď si túto ľahú a príjemnú komédiu užije každý, oveľa viac prehovorí k ľuďom, ktorí si k filmu a jeho výrobe pričuchli a teda môžu verifikovať, že TAKTO to naozaj JE! Buscemi sa málokedy objaví ako hlavná rola, čo je pochopiteľné, pretože je to príliš výrazný typ a žiaden hezoun či mladý fešák, no nesporne disponujúci vysokými hereckými kvalitami dokazuje v tomto nezávislom filme, že zvládne aj hlavnú rolu - hraje tu režiséra, pričom o rok neskôr po dotočení tohto filmu sám debutoval režijne svojim celovečeným snímkom - pekný paradox; užite si tento fajn film, užite si plejádu až bizarných figúrok ako osvetľovač Bob, môj obľúbený šofér (s koženou čiapkou), Tito, kameraman Wolf, Chad Palomino a iní . . . o a aby som nezabudol na moju slabosť: Catherine Keener je krásna! (20.03.2008)

Tak toto bola veľmi zaujímavá záležitosť. V podstate sa tu celý čas nič nedeje, len sa natáčajú dve-tri scény stále dokola, no aj tak to bolo dobré, vtipné a čas pri tom bežal ako Etiópčan s naolejovanými tretrami. Zo začiatku ma to síce moc nenadchlo, dokonca istý čas ma napadla jedna absurdná myšlienka, že asi takto nejako točil Tommy Wiseau svoj film The Room (mnohými považovaný za najhorší film v histórii), ale potom sa to našťastie rozbehlo nečakane zábavným smerom. Steve Buscemi bol perfektný a potešilo aj krátke cameo s P. Dinklage. Veľká spokojnosť. 75/100 (11.01.2017)

Zkažené mléko, jednooký kameraman, zapomětliví herci, příliš pozornosti poutající asistentka, naštvaný lilipután a do toho všeho přichází vlastní matka… povolání režiséra je tím nejideálnějším, chcete-li blíže poznat vypolstrované zdi některé z cel psychiatrické léčebny. Hraných filmů o natáčení hraných filmů je podstatně méně, než se mnozí lidé domnívají, těch skutečně kvalitních obzvlášť. Každým coulem nezávislý Život v oblouznění je jedním z těch méně známých, což mu nezabraňuje být zároveň jedním z těch nejlepších. Tomu DiCillovi, Scénáristovi a režisérovi v jedné osobě, nestačil hořkosladký příběh o marném boji s větrnými mlýny, jenž dennodenně podstupujeme pro dosažení svých životních snů a rozhodl se jej učinit nevšednějším, (a co si budeme nalhávat, také) nezávislejším poněkud komplikovanější výstavbou příběhu. Většina dění je ve skutečnosti sněním některé z postav, případně iluzí, vytvořenou filmovou kamerou. A aby to nebylo tak jednoduché, to, co se přihodí některým postavám ve snu jiné postavy (resp. to, co se jako sen tváří), se v projeví také v jejich reálných životech (to ovšem pouze za předpokladu, že některá z dějových linií svým zařazením náleží do reality, nikoliv do dalšího snu či představy). Pokud si to všechno budete chtít v hlavě uspořádat do kompaktního, krásně přehledného celku, vaše mozkové závity se pořádně protočí. Život v oblouznění lze však sledovat i s podstatně menší snahou o odhalení jádra věci, aniž by se v takovém případě změnil v nesourodý chaos. Navíc, mnohé motivy jsou dost zřetelné i pro diváka, jenž tu velkou věc v lebce raději příliš nezatěžuje (např. snová sekvence s jablkem a následně ocenění pro Revese ve tvaru jablka). Excelentní herecký výkon předvádí Steve Buscemi (imho dost nedoceněný herec) v roli režiséra, který ví přesně, co chce, ale navzdory úporné snaze to ne a ne získat. Stejně jako ostatní zdejší postavy mající co do činění s filmovým průmyslem, také on žije jakoby v oblouznění a má problém rozlišovat skutečnost od výplodů jeho příliš imaginativního mozku (jeho jméno – Reve – navíc odkazuje k francouzskému výrazu pro sen, což jsem si samozřejmě přečetl :). Ještě kouzelnější je ve své roli pohledné herečky („hrála ve sprchové scéně s Richardem Gereem“) pohledná Catherine Keener, na které je cosi tajuplného, měnícího ji doslova v „tajemný předmět touhy“. Život v oblouznění, přestože vznikl z nadšení lidí od filmu a právě filmové nadšence potěší nejvíce, práci u filmu nijak neidealizuje. Naopak, snaží se (lehce bizarní, ale tím přitažlivější) formou postihnout jak světlé, tak temné stránky podobného zaměstnání a dost možná vás přiměje věřit, že jít za svým snem má smysl, jakkoliv je vytyčený cíl na první pohled nedosažitelný. 85% Zajímavé komentáře: Lima, Dudek, S_M_Lomoz, TotalFilm (14.06.2007)