Život v oblakoch

Zřejmě nejlepší film nezávisláka a kdysi Jarmuschova kameramana Toma DiCilla. Steve Buscemi ztvárnil režiséra, který se s nízkým rozpočtem snaží natočit nezávislý film, ale realizace režisérových vizí nejde úplně snadno a všechno se pomalu hroutí. Členové štábu mají své vlastní umělecké ambice a nic není, tak jak má. Myslím, že jsem snad nikdy neviděl pravdivější film. Jestli někdo má nějaké zkušenosti s nějakým natáčením, tak se zcela jistě ztotožní s Buscemiho pocity… „Americká noc“ nezávislého filmu 90. let. (21.08.2009)

Namyslený herec, neistá herečka pod taktovkou trpezlivého Buscemiho ako režeséra, ktorý musí viac riešiť pošramotené egá všetkých neschopných tvorcov pri pár scénkach svojho nezávislého filmu aby vôbec dokončil film a ukážka aká je to asi drina natočiť dobrý film keď tvorcovi nie je úplne ukradnutý jeho výsledok ako v prípade ED WOODa a je to veľká sranda. Ako najlepší záber dokáže pokaziť jedno pokazené mlieko, koľkokrát sa rozpadne sen rejžu o jeho filme a že všetko nakoniec dokáže zachrániť jeho vlastná matka. Nahrávanie 30minutového ticha miestnosti po skončení filmu kde každý myslí na to svoje nemá chybu =D. (04.10.2008)

Super. Prostě super. Tahle komorní nízkorozpočtovka má tak neskutečně uvolněnou a fajn atmosféru, až člověka mrzí, že se sám neúčastní natáčení (skutečného i toho filmu ve filmu). Nechápu, proč jsem dílo Toma DiCilla tak dlouho odkládal, když na jeho práci slyším jen a jen chválu. Ale co nejdřív to hodlám napravit. Pro mě zatím jeden ze tří nejlepších nezávisláků (společně s Jarmuschovkami Down by Law a Limits of Control... no dobře, jeden ze čtyř, Night on Earth nelze vynechat). Mimochodem, už jsem zmiňoval, že Steve Buscemi je frajer? 90% (25.10.2010)

Film rozhodne nie je určený potenciálnym poslucháčom režijnej tvorby na filmovej fakulte. Ale radšej by si ho nemali pozrieť ani budúci kameramani, skriptky a už vôbec nie nádejní herci. Living in Oblivion ukazuje, ako to môže katastrofálne na pľaci vyzerať a ako je možné prísť aj v mladšom veku k infarktu. Trochu pripomenie Singing in the Rain, ktorý ale cielil na štúdiovú tvorbu, LIO ide skôr o poctu nezávislým filmárom. Film je rozdelený na tri epizódy, z ktorých sa každá venuje totálne nervovo vyčerpávajúcemu nakrúcaniu konkrétnej scény. Pre tvorcov peklo, pre diváka veľká zábava. (14.06.2020)

Kdybych si filmy vybíral podle fotky na obalu, nikdy bych si tohle nepustil, protože to vypadá na slušný psycho. Naštěstí tohle nikdy nedělám a jsem rád, protože jsem si tuhle zvláštnost fakt užil. U filmů s netradičním námětem jako je tenhle, je strašně tenká hranice mezi super filmem a totální sračkou. Život v oblouznění se ale náramně povedl. (15.04.2012)