Réžia:
Tom DiCilloScenár:
Tom DiCilloKamera:
Frank PrinziHudba:
Jim FarmerHrajú:
Steve Buscemi, Catherine Keener, Dermot Mulroney, James Le Gros, Danielle von Zerneck, Peter Dinklage, Kevin Corrigan, Robert Wightman, Hilary Gilford (viac)Obsahy(1)
Aby prežil tento deň, potrebuje tri veci: espresso, aspirin a zázrak... Dobrodružné príbehy skupiny ľudí, ktorí sa dali dokopy, aby uskutočnili niečo, čo väčšina ľudí považuje za neuskutočniteľné. A to vyrobiť nízkorozpočtový nezávislý film. Film nás zavedie do zákulisia filmových tvorcov, ktorí si - i keď s veľkými problémami - uskutočňujú svoj sen. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (150)
Zkažené mlíko, netvárný liliput, přecitlivělý kameraman a herci hvězdných manýrů - jó, režisér low-budget filmů tvrdý chleba má.. Scénář oceněný v Sundance je vedle asertivitu ztrácejícího Buscemiho hlavním tahounem pohodového filmu o nekonečných strastech natáčení, kdy realita je mnohdy horší než noční můra. V této branži zklamání a kompromisů je nezbytné žít v oblouznění.. ()
Duchaplná hříčka o tom, jak se dělá film. 1) Charismaticky vyhlížející 41letý scenárista a režisér (jindy i kameraman) Tom DiCillo původně napsal scénář jako půlhodinovou ukázku pro 35letou Catherine Keenerovou (Nicole).____ 2) Tak nevím, když si tak čtu místní komentáře a vůbec další info, jestli bych neměl zvýšit hodnocení. Možná mi něco uniklo. Je fakt, že ke konci už bych mohl uvažovat o čtyřech hvězdičkách. No počkám si, až film uvidím znovu._____ 3) Velkým plusem je obsazení. Je tu 37letý Steve Buscemi (režisér), 31letý fešák Dermot Mulroney (kameraman Wolf), 25letý Kevin Corrigan (asistent kamery), 42letý Robert Wightman (asistent s vlastním scénářem Bob), 32letý James Le Gros (herec Chad Palomino), 25letý 135 cm vysoký Peter Dinklage (herec Tito) či 69letá Rica Martensová (režisérova matka)._____ 4) Film přišel na cca půl miliónu dolarů. Financovali ho zúčastnění herci a režisérovi přátelé poté, co profesionální producenti odmítli_____ 5) Podle titulků vznikl v roce 1994._____ 6) Co by na věc asi řekl Karel Čapek se svým dílkem Jak se dělá film? Moc se to od jeho dob, zdá se, nezměnilo. ()
Megapocta nezávislému filmu a hlavně režisérům. Steve Buscemi je skvělej a hodně mě pobavil i stírací Peter Dinklage. Bohužel je to ale čím dál větší nuda. A ty problémy vedlejších postav mě prostě nebavily. Btw chlupatý podpaží Catherine Keener mě teda taky dvakrát nepotěšilo. Od DiCilla se mnohem víc líbily Bouchači a bouchačky. ()
Těžký je život filmařský, jak se můžeme přesvědčit z tohoto frustracemi prosyceného natáčení 3 rozdílných scén jednoho nezávislého filmu. Originální, vtipné dílko se skvělým Stevem Buscemim, Catherine Keenerovou i dalšími členy natáčecího ansámblu se mi svým osobitým způsobem líbilo, ačkoliv nemělo sílu pětihvězdičkového snímku. Jemně pobavilo a tím splnilo svůj účel :) ()
Zkažené mléko, jednooký kameraman, zapomětliví herci, příliš pozornosti poutající asistentka, naštvaný lilipután a do toho všeho přichází vlastní matka… povolání režiséra je tím nejideálnějším, chcete-li blíže poznat vypolstrované zdi některé z cel psychiatrické léčebny. Hraných filmů o natáčení hraných filmů je podstatně méně, než se mnozí lidé domnívají, těch skutečně kvalitních obzvlášť. Každým coulem nezávislý Život v oblouznění je jedním z těch méně známých, což mu nezabraňuje být zároveň jedním z těch nejlepších. Tomu DiCillovi, Scénáristovi a režisérovi v jedné osobě, nestačil hořkosladký příběh o marném boji s větrnými mlýny, jenž dennodenně podstupujeme pro dosažení svých životních snů a rozhodl se jej učinit nevšednějším, (a co si budeme nalhávat, také) nezávislejším poněkud komplikovanější výstavbou příběhu. Většina dění je ve skutečnosti sněním některé z postav, případně iluzí, vytvořenou filmovou kamerou. A aby to nebylo tak jednoduché, to, co se přihodí některým postavám ve snu jiné postavy (resp. to, co se jako sen tváří), se v projeví také v jejich reálných životech (to ovšem pouze za předpokladu, že některá z dějových linií svým zařazením náleží do reality, nikoliv do dalšího snu či představy). Pokud si to všechno budete chtít v hlavě uspořádat do kompaktního, krásně přehledného celku, vaše mozkové závity se pořádně protočí. Život v oblouznění lze však sledovat i s podstatně menší snahou o odhalení jádra věci, aniž by se v takovém případě změnil v nesourodý chaos. Navíc, mnohé motivy jsou dost zřetelné i pro diváka, jenž tu velkou věc v lebce raději příliš nezatěžuje (např. snová sekvence s jablkem a následně ocenění pro Revese ve tvaru jablka). Excelentní herecký výkon předvádí Steve Buscemi (imho dost nedoceněný herec) v roli režiséra, který ví přesně, co chce, ale navzdory úporné snaze to ne a ne získat. Stejně jako ostatní zdejší postavy mající co do činění s filmovým průmyslem, také on žije jakoby v oblouznění a má problém rozlišovat skutečnost od výplodů jeho příliš imaginativního mozku (jeho jméno – Reve – navíc odkazuje k francouzskému výrazu pro sen, což jsem si samozřejmě přečetl :). Ještě kouzelnější je ve své roli pohledné herečky („hrála ve sprchové scéně s Richardem Gereem“) pohledná Catherine Keener, na které je cosi tajuplného, měnícího ji doslova v „tajemný předmět touhy“. Život v oblouznění, přestože vznikl z nadšení lidí od filmu a právě filmové nadšence potěší nejvíce, práci u filmu nijak neidealizuje. Naopak, snaží se (lehce bizarní, ale tím přitažlivější) formou postihnout jak světlé, tak temné stránky podobného zaměstnání a dost možná vás přiměje věřit, že jít za svým snem má smysl, jakkoliv je vytyčený cíl na první pohled nedosažitelný. 85% Zajímavé komentáře: Lima, Dudek, S_M_Lomoz, TotalFilm ()
Galéria (20)
Fotka © Sony Pictures Classics
Reklama