Réžia:
Vít OlmerScenár:
Ivo PelantKamera:
František HanákHudba:
Miloslav HalíkHrajú:
Jiří Bartoška, Jiřina Bohdalová, Petr Nárožný, Naďa Konvalinková, Ulrika Kotajná, Michal Dlouhý, Filip Renč, Eva Holubová, Tomáš Hanák, Anna Ferencová, Jakub Marek, Leoš Suchařípa, Pavel Vondruška (viac)Obsahy(1)
Oscar Wilde líčí především marný boj starého anglického strašidla proti Američanům, kteří koupili zámek Xanterville. Wilde si dělá legraci z manýrů anglických i amerických. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (75)
Vynikající televizní inscenace přesně podle anglického střihu. Ta atmosféra se Vítu Olmerovi povedla navodit dokonale. Jiří Bartoška jako Strašidlo cantervillské nemá chybu, stejně tak i škaredá Eleonóra, kterou hraje perfektně Jiřina Bohdalová. A Petr Nárožný jako nový majitel zámku je božskej! Nádherná podívaná. Pár výborných hlášek : Strašidlo cantervillské - " Kdybych nebylo dávno mrtvo, řeklo bych, že to není žádný život. " " Víte co milá Eleonóro? Jděte do prdele. " Nebo děti, když uvidí Strašidlo cantervillské - " Kdo to je? " Přece to cantervillské strašidlo. " " Nic moc, pěkná chcíplotina. " Hahahahaha, parádní!! ()
Oscar Wilde nebyl nikdy mým oblíbeným autorem; nevadil mi tolik jeho způsob života, ale jeho způsob tvorby: satira, ironie, zesměšňování... Nelíbila se mi ani jeho vizáž. Lepší názor jsem si na něj udělal teprve nedávno, poté když jsem poslouchal Vzpomínky od Jiřího Karáska ze Lvovic, který byl přímo "u toho" - Wildovi věnoval v době, kdy na tom byl snad nejhůř (spolu Arnoštem Procházkou) zvláštní číslo jejich Moderní revue. Toto Strašidlo cantervillské tak chápu víc jako "českou aktualizaci" než "klasické dílo světového dramatu". ()
Jako malou holčičku mě děsily úvodní titulky. Vždycky jsem se běžela schovat do své postele pod peřinu. Tam jsem se cítila nejbezpečněji. Dnes, když už jsem dospělá, tak se všemu směju. Bartoška byl chvilkami roztomilý a dokonce mi připomínal francouzského otce Fura z Boyardu. Nedivím se mu, že svou choť probodl mečem, akorát jsem si říkala, že to s ní vydržel tak dlouho. Byla to pěkná čarodějnice a ten je chraplavý smích se nedá zapomenout, holt Bohdalka je Bohdalka. ()
Menší dilema v hodnocení nakonec rozhodly detaily, které vlastně nemohou být nepodstatné. Skvělý potenciál celého námětu dle mého brzdí samotný Vít Olmer, svým vedlejším castingem a celkovou nedotažeností. Humor výborný, ale nicotně podaný, temná atmosféra i závěrečný děs také skvělý, ale opět velmi tuctové, chvílemi pohádkové. Naopak se Olmer zaměřuje na dívčiny bez košilek v čele s Ulrikou a prznění některých herců. Prkenný Hanák stačí. Nárožný a spol. samozřejmě perfektní. Holubová jako učitelka francouzštiny velmi dobrá a Bartoška bravurní. Rozhodně lepší tři, nicméně bych si vedle kolonky režie přál vidět zvučnější jméno, které by výrazně změnilo i jména pod sebou. ()
Již literární předloha v rámci hry staví horrorové postupy a základy trochu na hlavu tím, že v ní netrpí lidé, ale strašidlo a Olmerova televizní adaptace podle scénáře Ivo Pelanta to rozvíjí ještě dále a přidává k tomu ještě hlubší kritiku (občas až na hranici výsměchu) vysoké společnosti (ale tak, vzniklo to ještě v roce 1989, takže je to pochopitelné, občas je to však trefné a dost zábavné). Film se kromě originálního a osobitého přístupu, funkční komikou (která z příběhu činí až jaksi horrorově laděnou grotesku) honosí výborným obsazením a podáním některých rolí. Renč je sice na oné pomyslné hranici kdy je buď zábavný nebo tragický, ale Nárožný svého amíka vystihl opravdu trefně, Ulrika Kotajná polahodí nejen oku, Bartoška dělal co mohl, což se mu usí přiznat ke cti, Bohdalová je skvělá, jen kdyby tak neodflákli její masku (a přitom jiné masky - upír, bezhlavý rytíř - jsou výborné), kdo mě ale nejvíce rozsekal, tak to byla Eva Holubová. Tohle je hodně povedená záležitost. ()
Reklama