Námluvy komtesy Gladioly aneb Přistání ve skleníku

Rozpustilý mix červené knihovny (v černobílém provedení) a vybraných líbivých operetních melodií umocňují skvělí herci a vtipné dialogy. 1) Zatímco operety v klasickém (vážném) provedení nějak nemusím (neviděl jsem ani jednu, přiznávám s uzarděním), karikující nápodoby mi docela sednou, ať už jsou to cimrmani, občasné kabaretní prezentace jednotlivých songů anebo právě tento předchůdce budoucích karáskovin._____ 2) To klíčové slovo je sestřih, který, podobně jako u sestřihů z televizních silvestrů či nejrůznějších scének a vystoupení, zpravidla vybere to nejlepší (podle vkusu režiséra ovšem) a především nejkoukatelnější či nejposlouchatelnější kousky. (26.10.2020)

Chápu sice, že obliba Podskalského humoru je značná, ale Oplustila opravdu jen zřídkakdy lze přežít. V této televizní hovadince je možno se povznést nad vším snad jen díky tehdejšímu výběrovému ensemble. Ačkoli nabordelené je to slušně, Homola a Trégl pamatovali lepší časy, Janžurka a Zázvorková byly zrovna v kursu, Landovský se tu zřejmě ocitl omylem, Štercl nepochopil žánr a Filipovská byla ještě za lolitku. Nu a Kopecký? Ten si podržel úroveň vždy a všude. Neb nemohl jinak. (27.02.2020)

"Milý Haštale. Mám pocit, že začínám ztrácet přehled a souvislost." To už se tak v operetách plných záměn stává, ale tady bylo důležité, že skomírající sluha Haštal neztrácel rychlost, že komtesa se identifikovala podle zadku a že baron Kozlovic byl ochoten kohokoli provdat i adoptovat. Já tedy operety nemám v lásce, takže umím ocenit, když si do nich někdo pořádně rýpne, totálně přepálí záměnové scény a ještě vyšle do boje herce, jejichž hlasové možnosti jsou přibližně stejné jako u "pěvců" z Divadla Járy Cimrmana. Alespoň je tu o důvod víc se této taškařici zasmát. (03.03.2019)

Mám rád operetu a tady to jiskří řadou rozjuchaných a dobře známých melodií, které textově souzní s nijak originálním, nicméně nadmíru zábavným příběhem, dalo by se říct, že to je taková karáskovina zasazená do starší doby. Standardní Kopecký, výborný Landovský se Zázvorkovou a Ivě Janžurové to překvapivě hezky pěvecky ladí s Pavlínou Filipovskou. Roztomilý drahokam na náhrdelníku z počátků normalizační televizní tvorby. (05.02.2012)

Muzikál jako filmový žánr nemám příliš v lásce, pokud nemají opravdu poutaný scénář. Nezamlouvala se mi ani tato komedie, která působí jako divadelní fraška, převedená na plátno, už jen díky tomu, že natáčení proběhlo v jedné jediné lokaci. Pohled na tančícího a zpívajícího Miloše Kopeckého a ostatní herce mě nebaví. Prostě a jednoduše, pro mě jedna velká filmová nuda. (20.02.2016)