Réžia:
Luis BuñuelObsahy(1)
Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců... Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (409)
Dokonalý automatický film z konce surrealistického intuitivního období. Snímek umně stvořený z volných asociací, který ve zdánlivém patosu nepostrádá sdělení a hustou psychedelickou hororovou atmosféru. Když si uvědomíte, v jakém prostředí Buñuel vyrůstal, tak jeho filmová tvorba snad ani nemohla vypadat jinak. ()
Ano prosím... Uvědomte si prosím, že ten film(šť)ek je 80 (slovy osmdesát) let starý! . . . O(d)duševnělé komentáře zase jednou rád přenechám >odborníkům< teoreticky (;-) na slovo vzatým. Pár surrealistů (současných) znám. Lépe je s nimi ovšem chlastat, než teoretizovat o tom, jak to vlastně ti surrealisti mysl-í-eli... - - - - - (Poprvé viděno v dobách pradávných v brněnském FK, komentář zde mezi chytrými /špetka/ i rádobymudrlantskými bláboly nebo pindy do počtu /většina/ jako bezvýznamě realisticky /do počtu/ mnohý - 28.12.2009... Haf!) ()
Při nemalé pověsti a věhlasu Andaluského Psa jsem doufal že v něm bude těch bizarních surealismů a makabrózních perverzí ještě víc. Nicméně i tak je to nadmíru zajímavá podívaná, a dílo hodné uznání, za tak milé vymezování se konvencím a podřadným měřítkům myšlenkové prostoduchosti a dobrého vkusu už v samotných počátcích kinematografie. ()
Sny, fantazie, prolínání, asociace, úžasné surrealistické obrazy... Člověka možná při tomhle popisu napadá, jaký je rozdíl mezi uměleckým dílem a obyčejnou hloupou slátaninou pár překombinovaných záběrů. Po zhlédnutí filmu je ale odpověď jasná. Asi takový, jako rozdíl mezi Dalího mistrovskými díly a přezdobeným vánočním pohledem. Když o nich budete jen mluvit, rozdíl nepoznáte, ale stačí jediný pohled... ()
Hodně těžko popsatelné. Je to jeden z těch filmů, na které se díváte od začátku až do konce s otevřenou pusou. Skvělý hudební doprovod a jedinečné, nesmyslné a hnusné výjevy dávají tomuhle snímku velký šarm. Nevím, o čem to bylo, ale myslím, že to je právě to, oč filmařům šlo. Mravence v ruce i řezání oka si zapamatuju na hodně dlouho. Převelice zajímavé dílo, které není lehké zhodnotit jako film, a tak hodnotím Něco, a to Něco se mi moc líbilo. ()
Galéria (44)
Fotka © Umbrella Entertainment
Zaujímavosti (24)
- Jeden z jezuitů, které hrdina táhne společně s pianem je Salvador Dalí. (formelin)
- Film se promítal osm měsíců. Na policii se během této doby dostavilo 40 až 50 lidí, kteří si stěžovali, že film je obscénní a krutý a že se musí zakázat. (raininface)
- Když režisér publikoval scénář v Revue du Cinema, byl surrealisty nařčen s paktování se s "buržoazním plátkem" a po této výtce byl nucen kladivy rozbít sazbu. Přišel však pozdě a časopis už byl vytištěn. (Hwaelos)
Reklama