Prízračný svet

Ghost World jsem už kdysi dávno viděl, mám takový pocit, že to bylo v cyklu "Amerciké nezávislé léto" na ČT. Ovšemže v té době jsem znal snad jen Steva Buscemiho a v paměti mi ulpělo několik scén. Jsem rád, že jsem po těch letech film opět nalezl, protože je to opravdu skvostný zážitek. "God fuck you too". (03.11.2010)

Komickým se pro mě stává zjištění, že jsem o tomhle filmu věděl už v době jeho vzniku a chtěl ho vidět - což jsem zrealizoval až teď, o dvacet let později. No... celej já! Na druhou stranu, i z dnešního hlediska člověk ocení tehdy skoro neznámou a dnes velepopulární Scarlett Johansson, tehdy velepopulární a dnes skoro neznámou Thoru Birch a konstantně podivínoidního Steva Buscemiho, skvostně podivínujícího úplně všude, kde se objeví. Oceňovanej scénář nevypočitatelně vede svou ústřední blběnku světem adolescentských patálií, kde to má těžký, protože je divná a chce bejt svá. Nebo si to aspoň myslí. Na podobný téma jsme tu nedávno měli Lady Bird (a celou řádku dalších filmů), nicméně Ghost World o vlásek vede. Vedle božího herectva na tom maj podíl super obrázky, který si rády hrajou s barvičkama a fajnovej závěr. Každej občas potřebujem sednout do busu, aniž bychom věděli, kam vlastně jede. (22.08.2021)

Napriek téme, pre mňa nijako zvlášť zaujímavej, som mal pri sledovaní filmu dobrý pocit. Spočiatku mi pripomínal Chytilovej Sedmokrásky, neskôr, po vstupe Steva Buscemiho herecké trio ukázalo, čo v nich je. Osobitne Thora Birch, ktorej postava poskytovala najviac príležitostí zaujať. Problémy dospievania a hľadania si svojho miesta vo svete dospelých sú pravdepodobne univerzálne, ale napriek tomu bolo vidno, aká je situácia v Amerike osobitná. (14.01.2020)

Jak na točit zajímavý film o ničem? Jednoduché. Stačí sehnat dobré herce, ale samozřejmě hlavně vymyslet výrazné postavy se zajímavým charakterem. A na tom je v podstatě krása tohoto filmu. Ani náhodou na něm nezaujme děj, který je takový nijaký a po těch několika dnech, co uplynulo od doby, kdy jsem ho viděla, si nevzpomínám, o čem to vlastně pořádně bylo. Co si ovšem moc dobře pamatuji, jsou postavy a celková atmosféra filmu, kterou jistě doplňuje i herecký výkon mladé Scarlett Johansson, která na každém záběru přímo září. Její kolegyně Thora je také skvělá, ale Scarlett mě osobně zaujala daleko víc, ačkoli se její postavě film téměř nevěnuje, což je podle mě docela škoda. Zmínila jsem se sice, že si děj vůbec nevybavuji, ale snímek jako celek je takový milý, příjemný a pohodový, takže by zapomenout na něj byla velká škoda. Na plné hodnocení to sice nestačí, ale čtyři hvězdičky má Přízračný svět naprosto právem. (24.03.2006)

Mňam! To byla lahůdka! Celý ten přízračný svět mi byl nějak povědomý. Stačilo se trochu zavrtat do mé nedávné minulosti a hned jsem v ní objevil jeho střípky. A mám takový pocit, že se v budoucnu občas ozve znovu. Hledání místa ve "světě", hledání sebe sama a touha něco s tím vším udělat, i když nevíme co, skvěle symbolizuje závěrečná scéna s autobusem. Já už jsem do podobného před několika lety nastoupil. Myslím, že to nebylo poprvé (ani naposled). Opovrhování nad (ne)normálností a trademarky všedního života někdy chytí i mě, čili i po této stránce sympatizuji s hlavními aktérkami. Film pro mě byl jakousi terapií, jak pochopit věci minulé a zvládnout věci budoucí. Tak zase někdy ahoj, přízračný světe! (17.03.2006)