Tristana

Tyhle psychologické sondy miluju. Přerod z nevinného květu v zatrpklou mrchu je zde popsán s maximální věrohodností. Film je však i dosti absurní, a není těžké se díky absolutní nepředvídatelnosti děje snadno ztratit. To je však to co na tomto typu filmu vyhledávám. Nejistota a mnohoznačnost. Závěrečné ohlednutí, jež v pár střizích zpětně dokumentuje Tristatninu přeměnu za doprovodu tajemných zvukových efektů je geniální tečkou filmu. Jediným záporem filmu jsou špatné postsynchorny, které místy úplně eliminují okolní zvuk. (15.12.2008)

„Tristana” , kto je Ti viac sympatickejší, starý poručník Don Lope, ktorý sa Ťa ujal, či mladý maliar Horacio, do ktorého si sa "nechtiac" zamilovala ? O druhom pánovi prakticky ani nič neviem, najskôr len o tom prvom, čo v spoločnej domácnosti s Tristanou prapodivným spôsobom nažíva, kedy ona strašne zvláštne sny o ňom máva, až sa normálne o ňu trochu obávam, pretože sa všetko ešte oveľa viac skomplikuje, keďže neskôr vážne ochorie, čo ju povahovo radikálne zmení, že odteraz myslí už iba na to, ako sa čo najideálnejšie vypomstiť starému Don Lopeovi, trebárs, čo sa tak spolu zosobášiť, vtedy by sa to vyriešilo samo od seba... ? / Tandem Buñuel/Deneuve, vždy čímsi abstraktným každý spoločný filmový počin ozvláštni, buď sexualitou, alebo provokáciou, či najlepšie to bude celé spojiť dohromady, kedy automaticky vzniká kinematografický zážitok... ? Niečo ma na obidvoch stále fascinuje, na režisérovi to je odťažitá, sugestívna réžia, na herečke chladná neprístupnosť, ktorou si udržiava neustálu pozornosť diváka, a do toho si taktiež zamiešajte ďalšie extravagantné postavy - Saturna a Saturnu, či hereckých matadorov: Španiela Fernanda Reya a Taliana Franca Nera, že vám garantujem - nudiť sa isto nikdy nebudete ? Chvíľu som váhal nad štyrmi hviezdičkami, od ktorých ju delí sotva minimum. Čím je divák viac odviazanejší, tým mu Tristana viac sadne, to viem určite. (11.07.2020)

Tristana ... je pouze tím, kým ji Don Lope udělal - za vydatné pomoci obzvláště kruté hříčky osudu. Z její proměny až mrazí: SAMA se stává osudem, který bez slitování vrací všechny rány ... i s úroky. Zahořklé, cynické drama, které dobře zná nejenom všechny naše hříchy, ale i tajné myšlenky. Drama, které dost možná potvrzuje i starou známou pravdu, že opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost ... pokud jste ochotni připustit, že láska (případně iluze lásky) má nekonečně mnoho podob a může ji provázet cokoli - dokonce i pokrytectví, nadřazenost a sobectví. (23.08.2013)

Osvědčený režisér LUIS BUNUEL se opět projevil jako mistr psychologických filmů. Kromě nevšední krásy herečKy CATHERINE DENEUVE, která zde vytváří postavu neteře charismatického FERNANDA REYE, zde hraje menší úlohu FRANCO NERO. Nebudu popisovat děj, ale člověk se musí zamyslet nad takovou situaci v níž se ocitla krásná neteř. Buď žít celý život v zajištěném postavení, ale bez lásky, anebo mít lásku, jenže "bez peněz" i tato brzy vyprchá. A přijde-li krutá nemoc, změní i charakter člověka. Nádherný film, ale pouze pro "Fajnšmekry" (nestřílí se tam ani nesouloží). (09.11.2010)

Bunuel zoufale potrebuje rozsahle surrealisticke hriste, jinak nema co hrat. Tohle neni spatne, ale na nej prilis normalni, kdo mu to ale cele neskutecne zveda z prumeru je Catherine Deneuve, ktera by si tyhle divne sarmantni a podezrele osudove zeny mela nechat patentovat. Uvedomil jsem si jak moc mi svym hranim pripomina jednu znamou a rozhodl jsem se ji tak poctit cestnym mistem v me zenske herecke topce. Congrats Catherine! 7/10 (28.02.2012)