Reklama

Reklama

Mladej Tristany sa po smrti jej matky ujme starnúci Don Lope, muž, ktorý sa navonok prezentuje ako veľmi zbožný človek, no v skutočnosti necháva voľný priebeh svojim chlípnym chúťkam. Tristana ho neodolateľne priťahuje a Don Lope ju napokon zvedie. Mladá žena však hľadá z nerovného vzťahu únik v osobe maliara Horacia. (RTVS)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (86)

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Komentář obsahuje SPOILERY. Buñuel si pro svůj snímek popisující proměnu nevinné dívky v cynickou ženu skvěle zvolil jak představitelku Tristany v podobě Catherine Deneuve, tak stárnoucího dona Lopeho. Ostatně Fernando Rey, ani Catherine Deneuve se neobjevují v jeho filmu poprvé a vlastně ani naposledy. Právě jejich výkony dodaly oběma postavám patřičnou přesvědčivost a hloubku. Deneuve hravě předvádí počáteční nevinnou úslužnost, svobodychtivou vzpurnost i finální kulhavou zatrpklost a zlobu. Rey zase s postupujícím věkem nádherně slábne a měkne, stejně jako staré pořádky, které ztělesňuje. A právě postava dona Lopeho je cílem i zdrojem společenské kritiky, jež je Buñuelovi tak blízká. Obzvláště zábavné je Lopeho pokrytectví či, chcete-li, jisté rozpory v jeho názorech a chování. Pomůže zloději, protože "policie je nástroj moci", jeho vlastní moc v domácnosti (a nad Tristanou) však zpochybňována být nesmí. Žije si na vysoké noze, ale v životě nehnul prstem. Pohrdá prací, ale plody práce jiných užívá. Tvrdí, že tabu je žena "nevinná jako lilie", ale sám takovou ženu svede. Má svou důstojnost, ale ta plyne ze společenských poměrů. Když dostane, lidově řečeno, do držky, je najednou tatam. Má i kus odvahy, ta je však nejspíše projevem jeho sebestřednosti a arogance. Zkrátka, Buñuel na něm téměř nenechal nit suchou a podobnými detaily vyplnil celý film. Jako nalomený stařík však ve mně don Lope přes to všechno dokázal vzbudit trochu soucitu, i když se dá říci, že sklidil, co zasel. ()

mortak 

všetky recenzie používateľa

Další dílek do skládanky. Bunuel variuje zkušenou rukou své celoživotní téma. Don Lope - stárnoucí chudý aristokrat, který morálními sofismaty zakrývá svoji lenost, poživačnost a zbabělost. Jenže tento "vznešený" útěk před odpovědností je lákavý i pro ženy. A tak Tristana přejímá všechny ty výmluvy svého poručníka, aby v závěru projížděla nevšímavě okolo kočárků a chův s kojenci. ()

Reklama

Orlau32 

všetky recenzie používateľa

Osvědčený režisér LUIS BUNUEL se opět projevil jako mistr psychologických filmů. Kromě nevšední krásy herečKy CATHERINE DENEUVE, která zde vytváří postavu neteře charismatického FERNANDA REYE, zde hraje menší úlohu FRANCO NERO. Nebudu popisovat děj, ale člověk se musí zamyslet nad takovou situaci v níž se ocitla krásná neteř. Buď žít celý život v zajištěném postavení, ale bez lásky, anebo mít lásku, jenže "bez peněz" i tato brzy vyprchá. A přijde-li krutá nemoc, změní i charakter člověka. Nádherný film, ale pouze pro "Fajnšmekry" (nestřílí se tam ani nesouloží). ()

andrii 

všetky recenzie používateľa

Trestat bude. Pivoňka, konvalinka. Doña "Monte Cristo." Opatrovníka, Don "Juana" Lo(u)pe(živé)ho. Když hoří ratio, je vymalováno. Z poupěte křehkosti, čisté naivity a jemné krásy se v plném květu rozvíjí ďábelskost, přetvářka, zášť, opovrhovanost a pomsta. Služebnice vášní, Tristana, rozhazuje sítě psychologicky nepolevujícího dialogu se snovými průsečíky s přeměnou nevinnosti ve zkaženost, zkaženosti ve sladké zlo, oddanosti v pachuť zloby. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Abych se přiznal, Krásku dne mám od Buňuela přece jen radši - je rozvernější a zároveň mnohem víc sarkastická než poměrně depresivní Tristana, jejíž ústředním tématem je zahořklost a z ní vyplývající nenávist. Nicméně v obou filmech se objevuje skvělá Catherine Deneuve a Tristana funguje především díky její přítomnosti a výbornému výkonu. Není to jen film o vztahu jednoho starého muže a nezralé dívky, ale taky snímek o společnosti své doby, o závislém postavení žen a o střetávání moderního světa se starými pořádky a hodnotovými žebříčky. Když se Don Lope konfrontuje s mladým umělcem a vyzývá ho na souboj, dostane místo přijetí výzvy ránu pěstí do nosu. I tak se mění svět, kde se ztrácí prostor pro starou patriarchální noblesu. Buňuel je břitký kritik pokrytectví starých měšťanských a šlechtických pravidel a z řady dialogů je znát jeho opovržení světem tzv. lepších lidí. Celkový dojem: 85 %. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (9)

  • Luis Buñuel uviedol, že tento film vznikal dvadsať rokov. Prvýkrát uvažoval o natočení filmu v roku 1950, počas svojho života v Mexiku. Projekt sa nikdy neuskutočnil a snahy o nakrútenie filmu v Buñuelovom rodnom Španielsku dvakrát prerušili problémy s cenzúrou, než dostal koncom roku 1969 zelenú. (Bilkiz)
  • Natáčanie prebiehalo prevažne v Tolede. (Georgei)
  • Luis Buñuel urobil zmeny v pôvodnom románe Benita Péreza Galdósa, aby bol film osobnejší. Napríklad presťahoval dejisko z Madridu do svojho niekdajšieho domova Toleda. Tiež zmenil pôvodný obdobie, v ktorom sa dej odohráva z konca 19. storočia na koniec 20. rokov 20. storočia, keď bol on sám mladým mužom. (Bilkiz)

Reklama

Reklama