Dvojitá pohroma

Tento film mě rozesmál, hlavní zásluhu na tom měl Steve Buscemi, má sice jen vedlejší roličku, stála však za to a byl to právě tento film, po kterém jsem ho začal brát. Od příběhu toho moc nečekejte, policajt s bolestmi zad, který není u kolegů moc respektován se stává nejdříve terčem vtipů, po vyřešení důležitého případů zase hrdinou. (21.06.2015)

Jste zavření doma, venku sychravý podzim a nemáte čím uhasit žízeň? Pusťte si DiCilla - při něm mám vždycky pocit, že ležím na pláži, slunce krásně pálí a já popíjím drink s deštníkem aniž bych vůbec cestoval k moři.. Buscemi s úlisným knírkem obdivující pozadí policejního parťáka D.Learyho, starostlivý Papi L.Guzmán a výstřední dvojice scénáristů, jenž brzy pozná, že nejlepší příběhy pro ceny v Cannes píše sám život. Vidina pravidelných návštěv u chiropraktičky Elizabeth Hurley by jistě nejednomu muži přivodila nesnesitelnou bolest zad.. (29.08.2008)

Mix romantickej komédie, gangsterskej komédie a komédie všeobecne (a možno trochu aj Tarantina a Coenovcov). Policajt, ktorý má tak trochu problémy s vlastným sebavedomím pri výkone zamestnania, jeho podarení kolegovia, jedno strieľajúce dieťa, dvaja tupci, pripomínajúci Vanillu Icea a MC Hammera. Ide to dokopy? Ani nie, ale občas je to vtipné, chémia medzi Hurley a Learym výborne funguje ("sila ich okamžiku" je tak uveriteľná) a spoľahliví mešuge Buscemi s Guzmánom sú pevne vsadení do svojich hereckých škatuliek. Ako nenáročná oddychovka po ťažkom pracovnom dni to poteší. Len ja som dnes nemal ťažký pracovný deň. (28.08.2014)

Tom DiCillo je jedním z těch tvůrců, kteří netočí pro peníze ale pro sebe a proto, že to mají prostě rádi, tudíž může být pro některé diváky obtížné přijít jeho filmům na chuť. Mě zaujal už "Životem v oblouznění" ale přestože jsou "Bouchači a bouchačky" natočeni v komerčnějším stylu, nejsou ani zdaleka tak zábavní. Ale špatné to určitě nebylo. (18.02.2013)

Detektiv Ray Pluto je vždycky v pravej čas na pravým místě, leč, bohužel, vždy indisponován a tak se velice často oddává zhulování se u výživnější verze "Cvičíme s Šipinou". O nedostatku profesních schopností a inspirace by mohli vyprávět i dva scénáristi s důrazem na ultramegareálnost, a až nás na festivalu v Cannes bude bít "Do Očí"(,) titulková sekvence(,) přiřkne našemu hrdinovi, když ne přímo věnování, pak minimálně "special thanks". Holt napsat dobrej scénář je, ačkoliv máte v záloze hafo super postaviček, pěkná fuška, a tenhle film je toho důkazem. (09.03.2011)