Moře klidu

Bývaly doby, kdy mě hrozně iritovalo, že si film/seriál hraje na sci-fi a přitom důkladně znásilní tu část "sci". Tady korejci okázale ignorovali nejen fyziku, ale i chemii, biologii a ostatní hard, ale i soft science. Jelikož se v tom moc neryli a nesnažili se to okecat, ale vyprávěli o něčem úplně jiném... tak to nakonec vlastně tolik nevadilo. Takže atmosféra fajn, nebýt hysterického poštěkávání a štkaní, bylo by to ještě lepší. Slaboučké 4*. (17.08.2022)

Nebylo to úplně marné, i když se tam inspirace klasikou dala najít. Nicméně nápad byl dobrý, akorát to v té druhé polovině začalo jít trochu dolů a nelogičnosti ve finále mi celkový dojem docela pokazily. Pokazil mi ho i fakt, že Bae Doo-na je ve všech rolích, v kterých jsem ji viděla, zoufale stejná. Stejný trpitelský výraz ve tváři jako kdyby jiné emoce neznala. Gong Joo taky neměl nic moc co hrát, ale u něho aspoň vím, že když chce, tak zahrát umí. Za to Kim Sun-young se v kosmickou lékařku transformovala z ukřičených bab (např. Crash Landing on You transformovala skvěle). V každém případě Oskara získává Lee Joon, ani vojna na jeho herectví nic nezměnila a já se už teď těším na jeho další roli. Tentokrát v historickém seriálu Bloody Heart, kde bude hrát po boku Jang Hyuka. (27.03.2022)

Seriál sa mi páčil, pekne stupňovaná atmosféra. Zaujímavo natočené a zápletka originálna. Malo to svoje chyby to áno, nejaké nelogické rozhodnutia. množstvo vzniknutých otázok bolo zodpovedaných, i keď nie všetky, je tam možnosť ďalšej série (ktorá by mala vzninúť) ten koniec mi prišiel už moc. Ale opať sa mi potvrdilo - som fanúšikom kórejskej tvorby jednoznačne. (30.12.2021)

Konečně jsem se dostala k seriálu Moře klidu. No, jupí mi! A stálo to za to. Vesmír je za mě vždy fajn téma. Proč? Vzhledem k tomu, co se v něm podle většiny tvůrců děje, tak je fajn to pozorovat, když jeden ví, že se tam nikdy nedostane. To už je věští šance, že Země vyschne, umřou všechny ryby, voda bude na příděl a váš sociální status a co si můžete dovolit bude záviset právě na vaší stupnici v rámci vody. Jo, to si dokážu v naší budoucnosti představit snáz než to, že zrovna já pojetím do vesmíru. Protože jak se ukáže vibe "ve vesmíru tě nikdo neuslyší křičet" je sice hodně silný, ale postupně si to jde svojí cestou a ta cesta je moc fajn. Začátek je skvěle pomalý, nikdo nikam nepospíchá, nikdo nikomu tak úplně nevěří, protože se ne všichni znají. Úplně je tady vynechána samotná k cesta na Měsíc, to mi ale nevadilo. Charaktery místo toho naznačí úvodní nouzové přistání a cesta pěšo na stanici. A potom se to může rozjet. Všechno kolem toho, kvůli čemu tam jsou, co se stalo na stanici, zda někoho zajímá, co se stalo skutečně, co členové posádky před sebou skrývají a co se na stanici skrývá. Takže asi jde vidět, že já byla spokojená. Bylo to skvěle natočený, parádně zahraný, atmosféra vážně perfektní, super balanc mezi hororem a thrillerem, řízlej sci-fi (a teď nemyslím jenom tu samotnou část, kde se to odehrává) a správným tajemnem. Ráda bych zmínila závěr bez toho, abych ho vykecala. Takže: byla jsem spokojená. Ano, na první pohled to působí jako mejdan nekonečných špatných rozhodnutí, ale nevšimla jsem si, že by podrobné žánrovky používali něco jiného. A pokud mluvím o úplném konci, tak mě to bavilo pojaté právě takhle. Ano, má to jeden drobný detail. V posledních pár minutách se stane několik věcí, které působí, že kdyby se někomu chtělo, mohla by být druhá série. A přestože to bylo vážně moc dobré, nejsem si úplně jistá, zda v tomhle případě bych byla s pokračováním spokojená. Protože takhle to zároveň nechává dost prostoru pro fantazii. A každý z těch scénářů, který teď mám v hlavě, je dost depresivní. (Původně jsem si řekla, že je vlastně fajn, že jednotlivé díly mají kratší stopáž (tady není ani jeden díl přes hodinu!), ale na konci mě skoro až mrzelo, že je už konec. A protože si ráda dávám tématická dostaveníčka, večer bude The Moon.) (11.04.2024)

Na Zemi je katastrofické sucho a na Měsíci je něco, co by mohlo lidstvu pomoct. Ale jako obvykle je tu jedno velké ale. Seriálový sci-fi thriller jihokorejských tvůrců, kteří sice viditelně čerpali scénograficky i dějově z nejrůznějších sci-fi snímků napříč desetiletí, ale poskládali to vše tak šetrně, že se děj vyvíjí zcela smysluplně. Tím má příběh v každé seriálové části čím překvapit. Intenzivnost dějového vývoje je tak neoddiskutovatelná. To nebývá často. Seriál se v úvodní části hbitě pustí do centra problematiky a poté nám jsou, v poslední době tolik populární retrospektivou, vysvětleny dané sounáležitosti. Vše je řízené charaktery postav, což krásně funguje a to obzvlášť, když se stále jde k věci a zbytečně se stopáž nenatahuje zbytečnostmi. Celé je to zpracované na základě stejnojmenného krátkého filmu režiséra, který stojí i za tímto seriálem. Za zajímavost jistě stojí, že hudba do soundtracku byla nahrána v Praze. Ale jo, vlivem výše zmíněného použití známých motivů se některé dějové části mohou zdát předvídatelné, ale to nic nemění na faktu, že Jihokorejci své seriály umí daleko lépe, než američtí. (01.04.2022)