Na mňa sa môžeš spoľahnúť

Už som to raz spomínal, ale nedá mi nezopakovať. Som rád, že sa ešte točia normálne filmy o normálnych ľuďoch, kt. riešia predovšetkým rodinné vsťahy a problémy súčastnosti. Tiež kvitujem výber Laury Linney a nie nejakej afektovanej psudomatky typu Helen Hunt. PS:You can count on me je tiež jeden z tých filmov, čo sa najlepšie vynímajú na televíznej obrazovke povedzme o jednej ráno. (25.07.2006)

Sammy (Laura Linney), ktera zije v malem mestecku sama se svym synem a obcas se schazi s jednim chlapikem se musi najednou vyporadat s nove prichozim sefem ve sve praci i necakanou navstevou v podobe nevyzpytatelneho bratra Terry. Drama postavene na dobre napsanych postavach a logickym shlukem udalosti se krasne rozviji a dobehne do zdarneho konce. 75% (30.04.2008)

Nevím proč, ale mám zde stejný problém jako při sledování Tamara Drewe. Opět krásně vykreslené poklidné ospalé městečko, ve kterém jakoby chcípl pes, skvěle načrtnuté postavy, ale zde je to co mi nesedí. Všechny postavy jsou zdeformovaně pokřivené. Takže tu máme osamělou matku malého syna, která podvádí svého snoubence ze svým šéfem, který má manželku v 6 měsíci těhotenství. Její bratr se životem brodí bez cíle a snahy někam zapadnout, tak jen znepřijemňuje osudy těch, které ho protnou jeho cestou životem...Vím, že nikdo není dokonalý a lidé mají svá slabá místa, ale zde postupně vystupují jen záporné vlastnosti a já jsem ten, co hledá u lidí většinou to dobré...Hold jsem naivní snílek.... (23.05.2011)

Úžasný snímek, u kterého jsem plakal, už ani nevím proč. Asi mě dostal Johann Sebastian Bach - Cello suite No.1 Prelude in G - Major... (http://www.youtube.com/watch?v=zuHQgmoSKGs) Prostě obyčejný film - citlivý až to hezký není (myšleno dobře!). Tady jsem poprvé viděl Marka Ruffala (s vynikající Laurou). 96% (23.07.2011)

Žánrově by sice film odpovídal nejvíce dramatu, ale vážnější je spíš jen začátek a pak mírně konec, jinak jde o docela dost pohodovou podívanou. Ta navíc nabízí i sem tam nějakou tu úsměvnou situaci a především se plně spoléhá na sympatické a výborně hrající představitele sourozenců, tedy Marka Ruffala a především Lauru Linney (přesně v takových rolích ji mám nejradši). Musím ovšem zmínit i malého Roryho Culkina, kterého jsem sice měl možnost vidět už v jiných 3 filmech, ale teprve tady dostal větší příležitost a nutno dodat, že mě mile překvapil (celkově se casting velmi vydařil, třeba takový úvod s dětskými protagonisty, kteří se velmi podobali svým dospělým protějškům, což bohužel normálně není ani zdaleka pravidlem). Za mě to budou solidní 4*. „Co jsi mu už o tátovi řekla, Sammy?“ – „Nic moc. On ví...že o jeho tátovi nemám žádné vysoké mínění. Ví, že už ho nechci vidět. Nechci o něm nic vědět a ani s ním cokoliv dělat. Ale snažím se být aspoň trochu neutrální.“ (28.08.2014)