Na mňa sa môžeš spoľahnúť

Sammy (Laura Linney), ktera zije v malem mestecku sama se svym synem a obcas se schazi s jednim chlapikem se musi najednou vyporadat s nove prichozim sefem ve sve praci i necakanou navstevou v podobe nevyzpytatelneho bratra Terry. Drama postavene na dobre napsanych postavach a logickym shlukem udalosti se krasne rozviji a dobehne do zdarneho konce. 75% (30.04.2008)

** Po více jak třech letech jsem si dal opáčko a nyní mohu říct, že pro tenhle film a zejména pro samotný závěr mám slabost. Sice jsem ho celý viděl pouze 2x (závěr asi 8x :)), ale i tak ho mám v paměti, jako ten citlivě a upřímně natočený snímek, který si mě získal svou přirozeností. V podstatě díky tomuto počinu mám rád Marka Ruffala, který je jiný, než ti uhlazení fešáci, kteří na plátně dělají ze sebe bombarďáky. Mark hraje tak osobitě a skutečně, že je radost ho pozorovat. Stejně tak Lauru Linney, která hraje velice příjemně a působí velice obyčejně (v tom pozitivním slova smyslu). Opět to není žádná krasavice, jejíž prsa by vám prostřednictvím televize lezla až do obýváku. Snímek "Na mě se můžeš spolehnout" se na mě může spolehnout, že si ho za čas moc rád připomenu. 80% (with J.) (15.03.2013)

Žánrově by sice film odpovídal nejvíce dramatu, ale vážnější je spíš jen začátek a pak mírně konec, jinak jde o docela dost pohodovou podívanou. Ta navíc nabízí i sem tam nějakou tu úsměvnou situaci a především se plně spoléhá na sympatické a výborně hrající představitele sourozenců, tedy Marka Ruffala a především Lauru Linney (přesně v takových rolích ji mám nejradši). Musím ovšem zmínit i malého Roryho Culkina, kterého jsem sice měl možnost vidět už v jiných 3 filmech, ale teprve tady dostal větší příležitost a nutno dodat, že mě mile překvapil (celkově se casting velmi vydařil, třeba takový úvod s dětskými protagonisty, kteří se velmi podobali svým dospělým protějškům, což bohužel normálně není ani zdaleka pravidlem). Za mě to budou solidní 4*. „Co jsi mu už o tátovi řekla, Sammy?“ – „Nic moc. On ví...že o jeho tátovi nemám žádné vysoké mínění. Ví, že už ho nechci vidět. Nechci o něm nic vědět a ani s ním cokoliv dělat. Ale snažím se být aspoň trochu neutrální.“ (28.08.2014)

Úžasný snímek, u kterého jsem plakal, už ani nevím proč. Asi mě dostal Johann Sebastian Bach - Cello suite No.1 Prelude in G - Major... (http://www.youtube.com/watch?v=zuHQgmoSKGs) Prostě obyčejný film - citlivý až to hezký není (myšleno dobře!). Tady jsem poprvé viděl Marka Ruffala (s vynikající Laurou). 96% (23.07.2011)

Vcelku průměr po všech stránkách s výjimkou herectví ústřední trojice a určitého milého humoru. Jenže právě herecké výkony deklarují, jak průměrný je zbytek a na nadprůměr celku to prostě samy o sobě nevytáhnou. Jinak příběh ze života a film mi atmosférou trochu připomněl pocit z filmu Co žere Gilberta Grapea. Jo a občas mi přišlo, že osmileté děti jsou vlastně všichni tři... Ale tak už to v životě někdy chodí - k některým věcem člověk musí holt dospět. (14.08.2010)