Studené leto roku 1953

Na tenhle film mě upozornila před 10 a více lety mamka. Dávali to ve filmovém klubu na dvojce, takže v původním znění (velké plus) jsem si to nahrála na VHS (ještě ji mám :) ). A valila jsem oči. To muselo být šílený, když vyrazila do světa tahle svoloč po amnestii. Parádní obsazení - Šlupka řekl za film pár vět, kriminálníci vypadali dost věrohodně (bez mozku), marnost, drsná Sibiř, napětí... A v odlehlé pustině se pomoci těžko někoho dovoláte...při prvním shlédnutí mě ten film moc mile překvapil. (28.04.2013)

Tohle bylo velmi silné! Šíleně smutný a depresívní film. S údivem zjišťuji co vše mohlo vzniknout v roce 1988 v Sojuzu. Ač se vše odehrává v odlehlé osadě s přístavištěm kdesi daleko mimo civilizaci, film skvěle pojmul tragiku novodobých dějin Ruska, tu přemíru bezpráví, ty miliony zavražděných , uvězněných v nespravedlivých procesech během všelikých politických čistek.... V osadě si odpykávají zbytek trestu (ztráta občanských práv a 10 let vyhnanství) dvě lidské trosky. V již tak ubohé a chudé vesničce se na ně pohlíží jako na kriminálníky co jsou nic (což samo o sobě vypovídá vše). Vyhnanci jsou rezignovaní a smíření s osudem, kdesi v hloubi srdce si schovali střípky svých bývalých životů, tady jsou to jen flegmatické postavy plnící příkazy. Co provedli? Jeden byl inženýrem v Anglii ve třicátých letech, po návratu do Ruska odsouzen za špionáž. Druhý byl kapitánem, který za války na půl dne padl Němcům do zajetí. Sice se mu podařilo utéct, ale soudu za špionáž neutekl... Nikdo z ostatních o jejich vině nepochyboval, dokonce ani rodina jednoho z nich... A do této opuštěné vesničky přichází amnestijí udělenou Berijou banda propuštěných vězňů z nedalekého lágru. Ti si hodlají dopřát vše co měli roky odpírané a neštítí se vražd, znásilnění, krádeží... Rezignovaní vyhnanci jsou náhle s novou situací ostře konfrontováni. Nemají vůči nikomu z vesnice žádný dluh, mají se po tom všem - když mají příležitost kriminální bandě postavit ? ----- Tenhle film doporučuji viddět. Jě skvělý a kus z něj ve vás zůstane. Všichni ti co zlehčují zločiny komunismu, nemají šanci se svými kecy obstát. Filmů jako je Chladné léto roku 1953 by mělo být točeno mnohem více!!! Viděno v původním znění. * * * * * (09.10.2013)

Viděl jsem v Chladném létu roku 1953 řemeselně celkem zdařilý film, plynoucí ze začátku v zajímavém odlehlém prostředí trochu chladně a nevýrazně... až do doby, kdy se z náhlého zvratu nestane drsný thriller, který upoutá svou nemilosrdnou syrovostí a silně neklidným napětím. Na svou dobu ve Sovětském svazu mohl být Proškinův počin, zdaleka nejen tímto aspektem, jak i více kolegů uvádí, odvážný. Jenže syrovost či odvaha proti proudu nemusí znamenat vše a přes tohle i pár hlouběji silnějších momentů (dialog u padlého stromu) to nakonec nebyl ten film, který by mnou během sledování více otřásl, zanechal v mysli strhující zážitek a který bych vnímal na stejné úrovni se spřízněnými domácími filmy jako Stíny horkého léta nebo Zánik samoty Berhof. K pocitově nejsilnějším nakonec pro mě patřilo pár pasáží podbarvených ústředním hudebním motivem. S odstupem dvou dnů volím po menším dilematu silné 3 hvězdy: [70%] (27.11.2023)

Ten, kto sa nechá (podobne ako ja) zviesť akčným prívlastkom filmu a bude čakať vo filme niečo, čo by ten prívlastok potvrdilo, bude sklamaný. Ja som si tento fakt však uvedomil pomerne rýchlo a tak moje očakávania zaujali úplne iný postoj. Kvalitná sovietska dráma, ktorá s prehľadom a s nasadením kritizuje heslá a činy svojej niekdajšej vlády a politické prešľapy, o ktorých som sa vďaka tomuto filmu vôbec prvýkrát dozvedel. Film plný obyčajných hrdinov a neobyčajných zloduchov, česť súdruhom za takýto film. 80%. (30.10.2008)

Ďalší z ruských filmov, ktorých sledovanie určite nebolo strateným časom. Som rád, že nielen mne vzdialene pripomenul Vláčilove Stíny horkého léta, i keď rozdielov bolo viac než iba v teplote leta. Akurát, že Stíny nikto nezaradil do žánru westernu a tento film áno. Tento a ďalšie mnou oceňované ruské filmy sú príbuzné našim trezorovým filmom, pretože v Sovietskom zväze a ani v Rusku nikomu nerobia radosť. Ukazujú totiž tú stránku ruského myslenia, správania sa a vôbec života, ktorú by Rusi chceli pred svetom ukryť alebo minimálne prefarbiť. A ak ju ukazujú pravdivo, potom vôbec nerozhoduje, v ktorom roku alebo období bol film nakrútený. Vždy bude "osinou v prdeli" ako vravia Česi. (18.06.2023)