Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie. (dopitak)

(viac)

Recenzie (62)

_aandyy_ 

všetky recenzie používateľa

Hvězdičku si to zaslouží. Za formu - nikoli za obsah. Pokud se odpoutám od jakékoli propagandy, která je bohužel velice zdařilá, vizuálně je to vlastně docela hezké. Bohužel téměř všechno, co se tam nachází ("podle skutečné události", podrazy na vévodu, zboření kovářova domu) na mě působilo tak nesnesitelně odpudivě, že nemůžu hodnotit jinak. ()

Belbo 

všetky recenzie používateľa

Nemyslím si že je Süss Bůh ví jaká štvavá agitka proti židům (kdo chce agitku, si má pustit Věčného Žida). Mnohem víc mi přijde jako předchůdce Stoneova Wall Street v historických kulisách. Süss je pojat jako svině, ale v prvé řadě na proto, že je Žid, ale pro své šmeliny. Například postavy rabína či věštce žida nejsou nijak pejorativně tendenčně zabarvené. Süs je sice pověšen za špinění čisté krve, ale jen proto, že vše co dělal bylo defacto legální. A teď budu doufat, že mne nikdo neudá a nepudu bručet za propagaci fašismu. ()

Reklama

Arnyfe 

všetky recenzie používateľa

Rétorika velkých myslitelů v mnohých případech vedla vždy ke zkáze a zmaru, jak jsme již byli v nesčetných historických fragmentech obeznámeni. Na objednávku tehdejšího režimu byla tato ideologická selanka určitým poselstvím pro budoucí generace. Každopádně intervence v souladu Říšské mašinérie byla dozajista dosažena patřičnými aspekty. Myšleno v kontextu k lidským pohnutkům jako takovým, nehledě k náboženskému vyznání či rasové příslušnosti. ()

Chip89 

všetky recenzie používateľa

Tenhle snímek má jedinou vadu a to, že nemá nic společného s knižní předlohou. K mé smůle jsem knihu právě dočetla a těšila jsem se na filmové zpracování, ale je to úplně jiný příběh s jiným sdělením k divákovi. Takže musím hodnotit jako samostatnou jednotku a ano nebyl to na tu dobu špatný film, ale propaganda byla tak okatá až mě to chvílemi otravovalo. ()

kebom 

všetky recenzie používateľa

Po rôznych peripetiách sa mi film podarilo zohnať a zhliadnúť (mimochodom vyšiel - neviem akým spôsobom - na DVD v USA v roku 2008). Samozrejme mi neprináleží hodnotiť politické aspekty a obdobie vzniku, i keď prepojenie či priamo účel propagandy štátneho zamerania Nemecka na začiatku vojny je viac než jasný. Po technickej stránke je vidieť, že vznikol narýchlo a v niektorých momentoch je toaž príliš citeľné. Predstaviteľ žida Sussa (Ferdinand Marian, v údajoch o titule chýba, spáchal samovraždu v roku 1946) je však úžasný a ozaj som mal z neho zimomriavky na chrbte. Predstaviteľka Dorothey je zase úchvatne krásna... Celkovo by som film zaradil k priemerným snímkam so silnými i slabými momentmi. Filmy z toho obdobia a hlavne historické sa mi zdajú dosť klišovité. Tento je v tomto výnimka... Som presvedčený, že účel protižidovskej propagandy v tej dobe spĺňal dokonale (korupcia, pokles morálky, podvody, vojnové štvanie pripisovanie jednej skupine obyvateľstva) a kedže je v súčasnosti na čiernej listine, nie je vylúčené, že podobné účinky by mal aj dnes. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (11)

  • Na přelomu roku 1940/41 museli na Himmlerův povel povinně zhlédnout film příslušníci policie, SS a také dozorci koncentračních táborů. To je mělo přimět k ještě tvrdšímu zacházení se židovskými vězni. (Jitomirka)
  • Je to jediný antisemitský film, který byl promítán i po druhé světové válce. V roce 1955 byl přetlumočen do arabštiny. V arabských státech ho distribuovala sovětská agentura Sovexport. [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
  • Některé scény, např. uctívání v synagoze a vstup Židů do Württemberska, byly natočeny v Praze. V hlavním městě Protektorátu Čechy a Morava byl také proveden nucený nábor židovských komparzistů. (Kmotr76)

Súvisiace novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (viac)

Reklama

Reklama