Labyrint

Pohádka, kterou jsem viděl jako malej kluk ve škole v přírodě a dodneška si nemohl vzpomenout, jak se jmenuje. Ale rozhodně na mně zanechala následky, jinak bych si na ní po těch letech nevzpomněl. Když jsem si pouštěl po těch letech ukázky na youtube, už to nebylo ono, ale v dětství to pro mě byla bomba. Skvělá Jennifer Connelly, David Bowie, bludiště, skřeti a hlavně atmosféra. (06.04.2009)

Hned v úvodu si můžeme vychutnat Bowieho muziku. Po chvíli se v záběru objeví mladička Jennifer Connelly citující verše. Dívka žije ve vlastním světě pohádek. Cítí se nepochopená vlastními rodiči, protože rodiče věnují veškerou svou pozornost malému Tobymu. Sarah si přeje jedinou věc, aby si skřítkové odnesli Tobyho pryč. Nebyla na své přání opatrná a vyřkla ho na hlas. Přání se vyplnilo. Malého chlapce si skutečně skřítkové odnesli do pohádkové země. Skřítkové začali řádit po celém domě. Řádění skřítků překazil až jejich král Jareth, kterého hrál David Bowie. Toby je ukryt na jeho hradě. Sarah chce Tobyho získat zpět. Má na to však 13 hodin. Čas, jak všichni víme, je velmi neúprosný. Sarah musí projít labyrintem, jinak z jejího malého brášky bude další skřítek. Na své strastiplné cestě se setká s nejrůznějšími bytostmi. Doprovází jí skřítek, kterému dala na oplátku náramek z umělé hmoty. Nezbávalo ji proto nic jiného, než skřítkovi uvěřit, že jí pomůže najít správnou cestu. Málem spadli i do bažiny věčného smradu. Tam se stačí jen z lehka namočit a smrdíte po zbytek svého života. Tobyho nakonec vysvobodila. Při sledování Labyrintu jsem si vzpomněla na další osmdesátkový skvost, mám na mysli Nekonečný příběh. Škoda, že jsem tenhle pohádkový příběh neviděla jako dítě. Určitě bych na něj měla nostalgické vzpomínky, které by mě hřály u srdce. Hudba Davida Bowieho byla příjemná, hodila se sem akorát, stejně jako sám zpěvák, protože on je také bytost z jiného světa, která do takových pohádek patří. (16.11.2009)

V tomto Labyrintu jsem se cítil jako doma. Milé fantasy se sympatickou Jennifer Connelly, tolika zajímavými nápady a přímočarým příběhem. Musím pochválit i velmi dobré zpracování skříktků a všech různých kreatur. Jediné co zde být nemuselo byly ty hudební části ale přihmouřím oči a po dlouhé době šoupnu plný počet. Kdo ví jak by to dopadlo, kdybych to viděl ještě jako dítě. (28.08.2012)

Předně nutno podotknout, že je to pohádka. Ale pozor, nikoli pohádka pro dospělé, takže srovnání s Barbarem Connanem či Temným krystalem (jak je poukazováno v některých komentářích) je trochu přehnané. Jinak je to standard, který nikoho neurazí a naopak nadchne geniálními postavičkami, do kterých stoprocentně musel mluvit i Terry Jones, protože mi nikdo nevymluví, že ty ruky před hladomornou nebyly jeho nápad. Terry Jones se v každém případě postaral o scénář, do kterého také vtiskl svůj rukopis, takže jsem se opravdu několikrát i hodně dobře zasmál u lehce "montypajtnovských" gagů. Potěší samozřejmě roztomilá Jennifer Connelly a melodické "poprockové" melodie Davida Bowieho s dokonale infantilními texty, takže je to stravitelná zábava i pro starší diváky. Časem sice zestárla, ale masky, humor a melodie jsou nesmrtelné. [leden 2006] (26.01.2006)

V prvni rade vyborna hudba Trevora Jonese, spousta 80's basslines, pisnicky Davida Bowieho, ktery si to diktuje i v roli krale goblinu a Jennifer Connelly za mlada. Na druhou stranu je to ale cele neskutecna saskarna, oproti podobnemu (a genialnimu) The Neverending Story je to prilis infantilni a na to, ze producent byl George Lucas to trikove rozhodne nebyla zadna hitparada, nicmene ten noblesni cokl jezdici na coklovi byl hodne v pohode. "I ask for so little. Just fear me, love me, do as I say and I will be your slave." 7/10 (13.02.2013)