Labyrint

Děj téhle fantasy je velmi jednoduchý, zpracovaný ve filmu už X-krát, ALE srší skvělými vizuálními nápady. Některé animace působily sice příliš uměle a bylo poznat, kdy herci hrají před modrým plátnem. Přes spoustu nedostatků, je ale Labyrint podmanivý. Skvělý David Bowie a výborné vedlejší postavy z labyrintu dostatečně zakryjí technologickou zastaralost. Navíc upnuté legíny Davida Bowie jsou prostě pětihvězdičkový zážitek ;) (21.02.2012)

30 let a postavičky v téhle fantasy díky loutkám nezestárly téměř vůbec. Nemalou zásluhu na tom má tvůrce Mupetů Jim Henson. A že se budete bavit, protože tyhle postavičky jsou nejenže uvěřitelné, ale velmi vtipné. O tom by se dnešnímu CGI mohlo nechat zdát. Je smutné, že takovýto typ filmu dnes nejspíše nikdo nenatočí. (27.01.2014)

Krásná pohádka. K Labyrintu jsem se sice dostal ve smutný den, ale smutek byl to poslední, co mě napadalo. Úchvatná výprava, nádherné nápadité loutky, děj plný roztomilých absurdit (Terry Jones, no), které pobaví děti i dospělé, snová atmosféra a především Bowieho (je to bůh - ano, JE) fascinující "záporák". Dnes jsem to všechno viděl poprvé a připadám si jako malé okouzlené dítě. (11.01.2016)

Čas mojej mladosti a pekné spomienky na to obdobie. No na tomto snímku je veľmi dobre vidno, ako sa na niektorých filmoch dokáže podpísať zub času. V tých časoch by som to hodnotil ako takmer dokonalé dielko, dnes už iba slabším priemerom. Štandardný fantasy príbeh, v ktorom to najzaujímavejšie bolo sledovanie mladých hercov, no a samozrejme... David Bowie, ten mal charizmy vždy dosť na rozdávanie. Slabší priemer. 55/100 (01.05.2020)

Zábavná a příjemná pohádka o děvčeti, které nechce vyrůst ze své dětské fantazie a zároveň se do ní zamiluje král skřetů. Tenhle film jsem viděl už někdy v třech pěti letech nedlouho po vydání na VHS a tehdy jsem se strašně bál Bowieho. A nikdy jsem vlastně pořádně nevěděl, jestli je to chlap nebo ženská, tak mě ty jeho vlasy mátly. Prostředí připomíná propracovaností filmy Tima Burtona a atmosférou zase terry Gilliama, přestože zde není temná hutná ani horrorová atmosféra, ale spíš pohádkovost a romantika dětské duše schopné uvěřit i těm největším nesmyslům. Děj filmu je dost upravenej pro děti, ale to neznamená, že se nepobaví kdokoliv. Vždyť v každém dříme dítě. Navíc to je hodně o přátelství, o vzájemné důvěře, o zodpovědnosti a schopnosti dospět nejen tělesně. Pravda, občas mi Bowieho písničky (konkrétně s tou Divokou bandou lišáků a poslední World falling down) přišly jen jako zbytečně natahující prvek (ale co už bych chtěl, když je k filmu složil, nahrál a nazpíval úplně zdarma), ale to neznamená, že nejsou pěkný a Jennifer je tu poupátko jenjen připravený rozvést. Mnoho humorných a svérázných postaviček, jež labyrint obývají, ukazuje tu hravost a piplavost, s jakou si tvůrci pohráli a nenechá diváka vydechnout. A jak by ne, když jedním ze scénáristů je ex-Python Terry Jones. Mimochodem Kocoura z Červenýho trpaslíka Danny John-Julese tu nikde neuvidíte. Zpíval a namluvil dva ze čtyř těch červených lišáků z Divoké bandy, kteří tak rádi dělí svá těla, zpívají a háží si cizími hlavami. (30.10.2006)