Basquiat

o zneuznaných umělcích, pro zneuznané umělce. gay Michael Wincott (to jinde neuvidíte), senza plejáda vedlejších herců (Bowie jako Warhol - už jenom tohle). nejvíc mě však přes veškerou tu palbu dostal Dafoe a jeho jak bych to řekl svobodný sochař s 25 vteřinovým monologem: -kolik ti je? 20? mě je 40. jsem rád, že jsem se neproslavil. dává mi to možnost dál se rozvíjet. - jednoduché a jak osvobozující. film se srdcem. Wrightův výkon není měřitelný cenami ani chválou, protože ho pojal jako prvek, je to prostě jinak a odjinud, než současné dnešní výkony. tak nepatetické, přirozené. scénu umrtí by si dnešní filmaři dychtící po soškách vychutnali do poslední vteřiny, odsud geniální Schnabelův obrat film od malíře pro malíře, který nepochopí kdo netvořil a netvoří. (30.07.2011)

Film je sledem scén ze života Basquiata bez udání času v průběhu 8 let. Není to na překážku, pozornost se přesune na aktéry a na situaci. Postupem času se Basquiat mění, úspěch, peníze, noví lide kolem, podmínky na malování. A přitom zůstává tím samým dítětem, jak mu to řekla jeho přítelkyně. Ostatní lidi vnímá podle toho, jak se k němu chovají. Realitu vnímá přes prisma umění. V každé situaci, v jakékoliv atmosféře dokáže vyprodukovat kresbu, který vypadá dobře. Je to pro něho přirozené. Do ničeho se nenutí. Jeho půl mozku jakoby bylo nastaveno jenom na umění. Proto vztahy se ho příliš nedotýkají, jenom jimi proplouvá. Je příliš soustředěný na sebe. To, co chce, o to si řekne. Takový způsob jednání je pro něho štěstím i prokletím. Styl vypřávění filmu je velmi svěží, soustřeďuje se na zachycení chvíle, momentu, kdy se něco děje. Dobře koresponduje se stylem jakým tvořil Basquiat. Žádné dlouhé vykládání, ale tady a teď. (06.06.2014)

Překvapuje mě toliko známých tváří - Basquiat je zábavný i mrazivý zároveň - holt sláva člověka dost ztrhá. Film je poutavý, hlavně hlavní postava a pak Warhol v podání Davida Bowieho. Dobrej filmík, kdo má rád pravdivé životopisy nebo výtvarné umění (nebo ještě líp obojí), ten by Basquiata v žádném případě neměl vynechat! PS: je to asi jen tím výzorem, ale Wright mi hodně připomínal Listera z červenýho trpajzlíka - 7/10 (20.02.2006)

Každému se tento film líbit nemůže, mě ale zaujal. Má atmosféru, která zachycuje zhýralý život umělců, jejich vzestup a pád. U Basquiata hodně rychlý, drogy ty hold umí divy. Připomínat úžasného Bowieho bych asi nemusela, ale nemůžu si pomoct, i když Jeffrey Wright se taky výborně sžil se svou rolí. Mimochodem soundtrack je úžasný. (10.09.2009)

Přiznávám, že téma filmu mně vůbec nezajímalo a jediný můj důvod ke shlédnutí bylo doporučení mého profesora dějin umění, že by nám mohl pomoc při učení na maturitu. Inu, z toho hlediska jsem dozvěděla dost, o existenci nějakého Jean-Michel Basquita, a vůbec celého neo-expresionického hnutí 80. let jsem neměla ani ponětí a jsem ráda, že těd vím. Ovšem jako film to bylo zoufale průměrný. Ale nezlobím se, režisér byl rovněž malíř a film natočil čistě jako poctu svému kamarádovy, což je vlastně hrozně hezký :-) A David Bowie v roli Andyho Warhola byl BOŽÍ! (06.05.2013)